Kambrium

Kambrium je první perioda prvohor (paleozoika). Název pochází ze starého označení Walesu - Cumbria a poprvé ho použil anglický geolog Adam Sedgwick, který v 19. století v severním Walesu odkryl vrstvu usazenin starou asi půl miliardy let.

Počátek kambria je kladen před cca 541 mil. let, končí začátkem ordoviku před cca 485 mil. lety. Spodní hranice je stanovena nástupem primitivních útesotvorných organismů (Archaeocyatha) a raných členovců (trilobiti). Svrchní hranice je dána nástupem trilobitů rodu Jujuyaspis, jenž je vůdčí fosilií spodního ordoviku.

Kambrická exploze

Pohledem suchozemce se krajina spodního kambria příliš nelišila od krajiny starohor, to hlavní se totiž odehrávalo pod hladinou moří. Zde se náhle objevuje velké množství rozmanitých zvířat. Ve fosilním záznamu se nám začaly objevovat prakticky všechny hlavní živočišné kmeny. Tento bouřlivý vývoj je nazýván kambrickou explozí.

Dodnes nevíme, co tento působivý rozkvět života způsobilo. Hypotéz je několik. U jedné se předpokládá, že došlo ke zvýšení hladiny kyslíku. Jiná teorie uvádí, že to bylo vlivem změn v chemismu oceánských vod. Ať to bylo jakkoliv, nově mohly některé skupiny zvířat vytvářet okolo svých těl tvrdé schránky. Zpočátku převládaly schránky tvořené fosforečnanem vápenatým, později už uhličitanové. Díky tomu dnes nacházíme dobře dochované zkameněliny trilobitů, ramenonožců, lilijic a jiných kambrických tvorů.

Pohled na faunu kambrického moře nám zkresluje fakt, že se ve fosilním nálezu snáze dochovají zbytky těl živočichů s pevnou schránkou, která je vhodnější k fosilizaci než je tomu u těl měkkých. Uvažuje se tedy i nad tím, že kambrická exploze je způsobená jen zvýšením počtu dostatečně velkých organismů schopných fosilizace.

Kambrium - svět trilobitů

Během kambria se objevují všechny hlavní živočišné kmeny (některé ale známe již z prekambria, konkrétně z období ediakara). První velké útesy ve spodním kambriu tvořili archeocyáti (přisedlé mořské houdy - Archaeocyatha) a vápnité řasy. Nejvýznamnější skupinou kambrického moře byli trilobiti tvořící asi 60 % všech živočišných druhů, následováni ramenonožci s 30 %. Ostnokožci byli zastoupeni přisedlými primitivními lilijicemi a plochými, volně ležícími či přisedlými druhy Edrioasteroidea, pokládanými za předchůdce hvězdic a ježovek. Vzácně se vyskytují i měkkýši (Mollusca). Ve středním kambriu potkáme přímé předchůdce obratlovců a na koci kambria i je samotné. Kambrium je také kolébkou dendroidních graptolitů.

Na foto.: Deska s českými kambrickými trilobity druhu Ellipsocephalus hoffi, rozměr největšího trilobita 28 mm

Mnohotvárnost života v moři se neprojevovala pohybem. Téměř veškerý život byl připoután ke dnu. Živočišné houby trávily většinu svého života přisedle. Také ramenonožci, kteří připomínají mlže, byli krátkým stvolem zakotveni u dna. A pralilijice jako by vyrůstaly ze zelené podmořské louky. [1]

Burgesské břidlice

Na obr.: Fauna Burgesských břidlic dle N. Tamury

Objevem velkého významu byl v roce 1909 nález Burgesských břidlic, kde se díky specifickým podmínkám dochovala i těla měkkých živočichů. Burgesské břidlice jsou staré 505 milionů let (střední kambrium) a objevil je americký paleontolog Charles Doolittle Walcott v Britské Kolumbii (Kanada). Popsal odsud nové dosud neznámé druhy. Zásadní význam tohoto místa rozpoznal později Harry Blackmore Whittington, který také koordinoval další výzkum. Jedním z nejbizarnějších popsaných tvorů byla bezesporu pětioká Opabinia. Podívejte se i na příběh hallucinogenie. Ikonickým živočichem pro Burgesské břidlice se však stal dravý Anomalocaris.

Chengjiangská fauna

Na obr.: Chengjiang fauna dle N. Tamury

Mezi další naleziště "burgesského typu" patří Chengjiang (Čcheng-ťiang) v Číně. Jedná se o kopcovité naleziště o rozloze 512 ha v provincii Yunnan, zkameněliny Chengjiang představují nejúplnější záznam raného kambrického mořského společenství s výjimečně zachovalou biotou, zobrazující anatomii tvrdých a měkkých tkání u velmi široké škály organismů, bezobratlých a obratlovců. [2]

Na většině kambrických lagerstätten (místa s výjimečným způsobem zachování zkamenělin, kde se kromě pevných částí těl dávných organismů zachovávají i jejich měkké části) nacházíme zachování burgesského typu, kde se zkameněliny zachovávají jako tenké vrstvičky uhlíku. Takové zachování je typické pro Burgesské břidlice v Kanadě, Chengjiang v Číně, Sirius Passet v Grónsku, a nejspíše také pasecké břidlice v České republice. [3]

Pasecké břidlice - vrch Kočka (Brdy)

Ve vrstvě paseckých břidlic, vystupujících nedaleko vrcholu Kočka, objevil v 60. letech minulého století geolog V. Havlíček nejstarší makrofosilii živočicha brakických vod, členovce, kterého nazval Kodymirus vagans, starou cca 530 milionů let. Nález z Kočky je skutečným světovým unikátem, k němuž se řadí pozdější nálezy již drobnější fauny (Kockurus grandis) a drobní korýši rodu Vladicaris. [4]

Kambrium v České republice

Na obr.: Země v době kambria (500 mil let) s vyznačeným místem dnešní Prahy (ČR); Vizualizace: Ian Webster na základech C.R. Scotese, PALEOMAP Project.

Nacházeli jsme se na jižní polokouli v mírnému klimatickému pásu, blízko obřího kontinentu Gondwana. Ve středním kambriu bylo území dnešních středních Čech zaplaveno mělkým mořem, kde se dařilo především trilobitům. Díky tomu máme hned několik nalezišť kambrických trilobitů světového významu např. okolí Jinců a Skryjí.

Kambrická flóra

Zachované zbytky rostlin jsou v kambriu velmi vzácné. Výjimku tvoří mořské vápnité řasy a sinice. Nejsou známy nálezy suchozemských rostlin (přestože je přítomnost primitivních zástupců na vlhkých místech souše již předpokládána).

Zdroj a odkazy:

• [1] Svět vymřelých zvířat - Bořivoj Záruba 
• [2] Chengjiang UNESCO
• [3] Unikátní okna do prvohor I. Kambrická lagerstätten - Časopis Živa
• [4] Vrch Kočka - Brdy
• wikipedie Kambrium 
• wikipedie geolog Adam Sedgwick 
• wikipedie Kambrická exploze