Stratigrafická tabulka

Mezinárodní stratigrafická tabulka rozděluje minulost Země na jednotlivá období. V horní části tabulky jsou období nejmladší a pod nimi postupně řazena období starší. Jména stratigrafických jednotek se v češtině píší (na rozdíl od angličtiny) s malým počátečním písmenem. Podbarvení odpovídá barvám předepsaným pro geologickou mapu světa.

Mezinárodní stratigrafická tabulka v češtině a formátu pdf je k plnému zobrazení (stažení) zde: stratigraficka-tabulka-2021-CZ.

Mezinárodní stratigrafická tabulka - přehled

V horní části jsou období nejmladší a pod nimi postupně řazena období starší. 

Neformální jednotky a jednotky doposud nepojmenované jsou v tabulce psány kurzívou. Pro absolutní stáří hranic fanerozoických jednotek bez ratifikovaného GSSP nebo bez přesného absolutního datování je použit symbol (~).

Celosvětovou platnost stratigrafické tabulky zajišťuje Mezinárodní stratigrafická komise. Nejnovější verzi tabulky naleznete na stránce stratigraphy.org včetně různých jazykových mutací, českou verzi nevyjímaje. Českou verzi má na starosti Česká stratigrafická komise.

Vývoj stratigrafické tabulky

Stratigrafická tabulka vznikala již v průběhu 19. století a původně byla založena na principu superpozice a pravidla stejných zkamenělin. Roku 1880 odhadoval stáří Země Alfred Russel Wallace na 400 milionů let. Ve druhé polovině 19. století lord Kelvin podle tehdejších výpočtů chladnutí Země spočítal, že planeta nemůže být starší než 40 milionů let. Jasno v tom udělalo až objevení metody určování stáří hornin pomocí radioaktivity na přelomu 19. a 20. století, které poskytlo prostředky pro odvození stáří skutečného oproti domnívanému. První výpočty touto metodou směřovaly k miliardám let a v 50. letech 20. století bylo stáří Země stanoveno na 4 550 milionů let (Ma).

Alexander Josef Bernard v knize Obrázky z pravěku země české (1898) napsal: "Máme-li tedy ustanoviti věk některých takových vrstev, díme prostě: Vrstvy dolejší jsou starší vrstev hořejších. Avšak za přispění zkamenělin můžeme bezpečně určiti, zdaž na př. určité vrstvy české jsou téhož věku jako některé vrstvy anglické - t. j., zdali v téže době se usadily vrstvy anglické jako vrstvy české. Jestliže totiž v anglických vrstvách najdeme tytéž zkameněliny jako v českých vrstvách aneb alespoň zkameněliny blízce příbuzné, pak můžeme bezpečně a rozhodně prosloviti, že oboje vrstvy, i anglické i české, usadily se v jedné a téže době, že jsou stejného věku."

Princip superpozice

Princip (zákon) superpozice zformuloval dánský přírodovědec Niels Stensen a spočívá v tom, že mladší vrstvy usazených hornin vždy leží nad staršími. Sekvence několika vrstev tak reprezentuje několik časových úseků, během kterých se dané vrstvy ukládaly. Platnost tohoto principu není univerzální, např. v převrácených vrstevních sledech je porušena.

Na foto: Grand Canyon, pohled na geologické vrstvy, které zachycují minulost naší planety

Pravidlo stejných zkamenělin

Pravidlo stejných zkamenělin zformuloval anglický geolog - samouk William Smith. Pravidlo je založeno na principu superpozice a na zákonitosti biologického vývoje (evoluční teorie). Tento princip říká, že vrstvy usazených hornin obsahující stejné fosilie jsou stejně staré a umožňuje tak porovnávat (korelovat) vrstvy se stejným fosilním obsahem a interpretovat je jako stejně staré. [1]

Na obr.: Princip biostratigrafické korelace na základě pravidla stejných zkamenělin [1]

Zdroj a odkazy:

• [1] Ondřej Bábek - Historická geologie str.17 (Olomouc 2005)
•  Geologický čas - wikipedie
•  Stratigrafie - wikipedie