Jméno "dinosaurus" pochází z řeckých slov deinos (strašný) a sauros (ještěr). Ačkoli jsou dnes dinosauři často spojováni výhradně s dávnou minulostí, jejich dědictví přetrvává dodnes – v podobě ptáků. Moderní věda totiž považuje ptáky za přímé potomky jedné z vývojových větví dinosaurů, konkrétně teropodů – dvounohých, obvykle masožravých dinosaurů, kteří sdíleli s ptáky překvapivě mnoho anatomických znaků. Patřily mezi ně duté kosti, složitý systém dýchacích vaků, esovitě prohnutý krk a často také peří. To původně pravděpodobně nesloužilo k letu, ale spíše k termoregulaci nebo komunikaci.

Plesiosaurus
Vedle dinosaurů však existovala i další fascinující skupina pravěkých plazů – vodní predátoři, jako byli plesiosauři a mosasauři. Plesiosauři se objevili koncem triasu, přibližně před 203 miliony let, a přežili až do hromadného vymírání na konci křídy. Jejich tělo bylo dokonale přizpůsobeno životu ve vodě – měli dlouhý krk, malou hlavu a silné ploutve, kterými se pohybovali podobně jako dnešní mořské želvy.

Mosasaurus
Ještě působivější byli mosasauři – obrovští mořští plazi, kteří se objevili v období pozdní křídy. Nejznámější z nich, Mosasaurus, byl mohutný dravec s tělem uzpůsobeným k rychlému a efektivnímu pohybu ve vodě. Mosasauři mohli dorůstat délky přes 17 metrů a představovali postrach tehdejších mořských ekosystémů. Stejně jako neptačí dinosauři i oni vyhynuli na konci křídy během dramatického hromadného vymírání, které zásadně proměnilo podobu života na Zemi.
