Mosasaurus "ještěr od řeky Mázy"

Mosasaurus je dravý mořský plaz z čeledi Mosasauridae, který vládl křídovým mořím před 70 až 66 miliony lety. Název mosasaurus "ještěr od řeky Mázy" odkazuje na řeku, u níž byl nalezen jeho holotypový vzorek. Slovo se skládá z latinského Mosa (Maas - evropská řeka pramenící ve Francii a protékající Belgií a Nizozemskem) a řeckého slova sauros (ještěr).

Naše nabídka zkamenělin dinosaurů a plazů.

Torpédovité hydrodynamické tělo mosasaura (podobné tvaru dnešních varanů) proplouvalo vodou hladce a bez odporu. Jeho čtyři končetiny byly tvarovány do robustních ploutví, přičemž přední byly delší a uplatnily se především při náročném manévrování pod vodou. Zadní pomáhaly udržovat rovnováhu a ovládat směr pohybu. Dlouhý a mohutný ocas byl ze stran zploštělý a některé druhy na něm měly ploutevní lem. To, že byl mosasaurus skvěle adaptován na vodní prostředí, dokazuje i struktura jeho kostí, která je prakticky totožná s texturou u dnešních velryb.

Byl to vrcholový predátor vybavený robustními čelistmi se silnými svaly schopnými silného kousnutí pomocí desítek ostrých zubů uzpůsobených k řezání. Měl vynikající zrak, kterým kompenzoval svůj špatný čich. Dýchal vzduch a zřejmě byl teplokrevný (endotermický).

Mosasaurus se nacházel na vrcholu potravního řetězce. Potravou mu bylo vše, co oceán v té době nabízel. Lovil kostnaté ryby, žraloky, amonity, loděnky, ale i ptáky a jiné mořské plazy včetně jiných mosasaurů.

Mezi největší mosasaury se řadí rod Mosasaurus hoffmannii, který dosahoval délky více než 11 metrů a hmotnosti až 10 tun.

Na foto.: Kostra M. hoffmannii v Přírodovědném muzeu v Maastrichtu; Autor: Ghedoghedo pod licencí (CC BY-SA 3.0)

O rozmnožování mosasaurů se toho moc neví. Dříve se soudilo, že kladli vejce na souši podobně jako želvy, ale poté byla nalezena zkamenělina samice mosasaura, která měla uvnitř těla dvě mláďata. Mosasauři tedy byli s jistotou živorodí.

Na obr.: Rekonstrukce M. hoffmannii z roku 2009 dle N. Tamury

Fosilie mosasaura byly nalezeny na tak rozmanitých místech, jako jsou Severní a Jižní Amerika, Evropa, Afrika, západní Asie i Antarktida. První vědě známá mosasauří zkamenělina byla objevena v roce 1764 v křídovém lomu poblíž Maastrichtu v Nizozemí. Jednalo se o fragmenty lebky (foto níže). Původně se předpokládalo, že se jedná o pozůstatky krokodýla nebo velryby. Lebka je nyní katalogizována pod kódem TM 7424 ve sbírkách Teylerova muzea v Haarlemu (Nizozemí).

Na foto: Fragmenty lebky prvního známého exempláře M. hoffmannii TM 7424. Teylerovo muzeum, Haarlem; Autor: Ghedoghedo pod licencí CC BY-SA 4.0

Kolem roku 1780 byla ve stejném lomu objevena druhá, úplnější lebka mosasaura MNHN AC 9648. Jedná se o holotyp Mosasaurus hoffmannii, kterému se přezdívalo "velké zvíře Maastrichtu".

Na foto: Druhá lebka MNHN AC 9648, holotyp M. hoffmannii; Autor: MWAK (volné dílo)

Na obr.: Romantická, ale nepřesná interpretace objevu druhé lebky MNHN AC 9648, holotypu M. hoffmannii publikovaná v roce 1799 v knize Histoire naturelle de la montagne de Saint-Pierre de Maestricht. (volné dílo)

Naše nabídka zkamenělin dinosaurů a plazů.