UPOZORNĚNÍ Od úterý 21.10. do neděle 26. 10. 2025 z důvodu zahraniční cesty neodesíláme zásilky. Provozovna ve Žďáře nad Sázavou bude ve výše uvedeném termínu uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Proterozoikum (starohory)

Proterozoikum neboli starohory je období prekambria, datované mezi 2,5 miliardami a 542 miliony let. Ve spodním proterozoiku již máme doklady o existenci rozsáhlých kontinentů a dochází k prvnímu známému zalednění; další následovalo na samém konci této éry. Vznikají štíty, tabule a jádra dnešních kontinentů. V důsledku pokračujícího vrásnění se na přelomu středního a svrchního proterozoika objevuje první známý superkontinent Rodinie.

Superkontinent Rodinie

Rodinie vznikla asi před 1,3 miliardami let a rozpadla se před 750 milióny let na Laurentii, Východní a Západní Gondwanu, Sibiř, Baltiku, Kongo a mikrokontinenty Patagonii a Západní Arábii.

Mapa starověkého superkontinentu Rodinia:

Superkontinent Rodinia před 750 miliony let.

Na obr.: Navrhovaná rekonstrukce superkontinentu Rodinia před 750 miliony let se zvýrazněnými orogenními* pásy starými 1,1 miliardy let. Červené tečky ~ 1,3-1,5 Ga A type granit. Rekonstrukce je založena na „tradičním“ modelu zobrazeném a diskutovaném v Meert & Torsvik, 2003 (který je zase založen na Dalziel, 1997 a Torsvik et al., 1996 - druhá práce výslovně uvádí věk 750 Ma). Zdrojový obrázek mapy zde.

*Orogeneze, volně přeložena do češtiny jako horotvorba či horotvoření, správněji a v užším smyslu tektogeneze je poměrně rychlý geologický proces, při kterém většinou vlivem procesů deskové tektoniky vznikají pásemná pohoří.

Život v proterozoiku (starohorách)

V proterozoiku jsou důkazy o existenci života stále vzácné. S určitostí je možné tvrdit, že v tomto období existovaly prokaryotní (bezjaderné) organismy, jako jsou bakterie a sinice. Došlo k velkému rozvoji stromatolitů, které známe již z archaikaPoté došlo k významnému rozvoji eukaryotních organismů, mezi něž patřily především řasy. Tyto jednoduché fotosyntetizující organismy významně přispívaly k produkci kyslíku v atmosféře. 

Stromatolity v Austrálii, živé fosilie tvořené koloniemi sinic u pobřeží Shark Bay.

Na foto: stromatolity (Austrálie)

V proterozoických břidlicích se hojně vyskytovaly mikroskopické objekty zvané akritarchy. Tyto trnité a nepravidelně kulovité struktury byly pravděpodobně rozmnožovacími cystami řas nebo ochrannými útvary, které jim umožňovaly přežít v nepříznivých podmínkách. Jejich fosilní záznam dokládá, že řasy měly v této době významný evoluční i ekologický vliv.

Grypania spiralis

Za dosud nejstarší známý jaderný organismus je považována fotosyntetizující řasa Grypania spiralis, jejíž fosilie byly objeveny v roce 1992 v horninách souvrství Iron u dolu Empire Mine v Michiganu (USA). Tento mnohobuněčný eukaryot dosahoval až několika centimetrů délky a jeho spirálovitý tvar jej činí dobře rozpoznatelným v geologickém záznamu. Nález je datován do období starší než 1,6 miliardy let.

Grypania spiralis – starověká mnohobuněčná řasa.

Na foto.: řasa Grypania spiralis, Dosahuje velikosti až několika centimetrů. Autor: Xvazquez (CC BY-SA 3.0)

Bangiomorpha pubescens

Ve starohorách se objevuje první známý organismus rozmnožující se pohlavně – červená řasa Bangiomorpha pubescens. Zároveň jde o nejstarší doložený příklad organismu patřícího do dosud existujícího kmene. Fosilie této řasy byla nalezena na ostrově Somerset v Kanadě a nápadně připomíná současnou červenou řasu Bangia. Pohlavní rozmnožování zvýšilo genetickou variabilitu, což vedlo k rychlejší evoluci a větší diverzitě eukaryot.

Rozvoj mnohobuněčných

V nejvyšším období proterozoika dochází k významnému rozmachu pravděpodobně mnohobuněčných organismů, označovaných jako ediakarská fauna. Tyto dávné formy života představují jednu z největších záhad paleontologie, neboť je obtížné je zařadit do některého z dnes známých kmenů organismů. Jejich vztah k živočišné říši není jednoznačný a vědci si nejsou jisti jejich skutečnou povahou. Podle některých teorií nemusí všechny tyto fosilie představovat mnohobuněčné organismy – část z nich může jít o stopy pohybu dávných tvorů (tzv. ichnofosilie) nebo dokonce o pozůstatky gigantických jednobuněčných prokaryot.

Ediakarská fauna

Ediakarská fauna představuje soubor prehistorických organismů, které žily na Zemi před více než 550 miliony let. Jejich existence se vyznačovala nepřítomností predátorů a absencí bilaterální symetrie, jež je typická pro pozdější živočichy. Ačkoli většina ediakarských organismů zanikla před počátkem kambria, některé vzácné formy přetrvaly ještě do tohoto období.

Naše nabídka zkamenělých žraločích zubů.

##PRODUCT-WIDGETS-39347##