Nothosaurus

Nothosaurus, neboli „falešný ještěr“. Tento masožravý vodní plaz patřil k pozoruhodným obyvatelům období triasu a svým způsobem života připomínal dnešní tuleně. Nothosaurus dorůstal délky až 3 metrů a byl tak jedním z větších zástupců své skupiny. Jeho tělo bylo štíhlé, protáhlé, zakončené dlouhým ocasem a krkem. Lebka byla úzká a zploštělá, plná ostrých zubů směřujících ven z čelistí. Tento chrup byl ideálním nástrojem pro lov kluzké kořisti, jako byly ryby a olihně.

nothosaurus-dravy-plaz-trias

Zajímavostí je stavba jeho končetin: všechny čtyři nohy měly plovací blány, přičemž přední končetiny byly kratší než zadní. Tento znak naznačuje, že Nothosaurus nebyl dokonalým plavcem jako pozdější plazi, například plesiosauři, ale dovedl se dobře pohybovat i na souši. Pravděpodobně trávil čas jak v mělkých pobřežních vodách, kde lovil, tak na pevnině, kde odpočíval a vyhříval se na slunci, podobně jako dnešní tuleni.

Fosilie nothosaurů byly nalezeny na mnoha místech světa – v Evropě, Africe, Číně, Rusku, Maďarsku i na území dnešního Izraele. Jejich široké rozšíření ukazuje, že šlo o velmi úspěšné tvory, kteří ovládali mělká triasová moře.

nothosaurus-detail-hlavy

Nothosaurus patřil mezi plazy, kteří se během triasu začali přizpůsobovat životu ve vodě. Plazi podobní nothosaurům dali později vzniknout skupině známé jako plesiosauři – ikonickým mořským plazům s dlouhými krky a ploutvemi, kteří vládli oceánům v období jury a křídy.

Vědecká klasifikace

  • Říše: živočichové (Animalia)
  • Kmen: strunatci (Chordata)
  • Podkmen: obratlovci
  • Třída: plazi (Reptilia)
  • Nadřád: Sauropterygia
  • Řád: Nothosauroidea
  • Nadčeleď: Nothosauroidea
  • Čeleď: Nothosauridae
  • Podčeleď: Nothosaurinae Nopcsa, 1923
  • Rod: Nothosaurus Münster, 1834

Nothosaurus byl popsán již v roce 1834; během let k němu vědci přiřadili řadu synonym: Chondriosaurus (Meyer, 1838); Chonchriosaurus (Meyer, 1838); Chonchiosaurus (Meyer, 1834); Dracodontosaurus (Agassiz, 1846); Dracosaurus (Agassiz, 1846); Dracosaururus (Romer, 1966); Elmosaurus (Huene, 1957); Kolposaurus (Skuphos, 1893); Menodon (Meyer, 1838); Oligolycus (Fritsch, 1894); Opeosaurus (Meyer, 1847); Paranothosaurus (Peyer, 1939); Shingyisaurus (Young, 1965).