Ichtyosauři - ryboještěři

Ichtyosauři, známí také jako ryboještěři, byli mořští plazi, kteří se vyvinuli na počátku triasu asi před 250 miliony let ze suchozemských předků. Tito plazi se během evoluce dokonale přizpůsobili životu ve vodním prostředí, podobně jako se to stalo u dnešních kytovců. V oceánech a mořích obývali téměř celou druhohorní éru a poslední zástupci přežili až do pozdní křídy, přibližně před 90 miliony let.

Prodej zkamenělin dinosaurů a plazů.

Realistická ilustrace ichthyosaura, detail hlavy s ostrými zuby, za ním hejno ryb.

Tělesná stavba a přizpůsobení

Tělo ichtyosaurů mělo hydrodynamický tvar, díky němuž se podobali dnešním rybám nebo delfínům. Měli krátký krk, dlouhý špičatý čenich a končetiny přeměněné na ploutve. Některé druhy nesly hřbetní ploutev a jejich ocas byl zakončen svislou ocasní ploutví. Kůže byla hladká a bez šupin, pravděpodobně tmavě zbarvená kvůli termoregulaci.

Hejno ichtyosaurů pravěkých ryboještěrů pluje společně v otevřeném oceánu.

Dýchání a příbuznost

Ačkoliv ichtyosauři žili celý život v moři, dýchali vzduch podobně jako dnešní kytovci. Museli se pravidelně vynořovat k hladině, protože – na rozdíl od ryb – neměli žábry. Přestože často bývají laicky spojováni s dinosaury, do jejich skupiny nepatřili. Ichtyosauři tvoří samostatnou větev mořských plazů, podobně jako plesiosauři či mosasauři.

Velikostní rozmanitost

Velikost ichtyosaurů se značně lišila – od drobných forem měřících jen několik desítek centimetrů až po giganty dlouhé přes 20 metrů. Obří rod Shonisaurus dorůstal délky až 23 metrů. V roce 2024 byl popsán druh Ichthyotitan severnensis, který s odhadovanou délkou 25 metrů a hmotností přes 100 tun představuje největšího známého mořského plaza všech dob.

Obří ichtyosaur ryboještěr s mohutným tělem pluje majestátně v oceánských hlubinách.

Zuby a potrava

Většina druhů ichtyosaurů měla dlouhé, kuželovité zuby vhodné k lovu ryb a hlavonožců. Někteří predátoři měli silnější zuby schopné uchopit větší kořist, jiní pak ploché zuby uzpůsobené k drcení měkkýšů. Výjimečný predátor Thalattoarchon měl zuby tvarované jako čepele a mohl se živit i jinými velkými mořskými obratlovci.

Způsob pohybu a smysly

Ichtyosauři plavali podobně jako žraloci – pohybem pružného těla a silného ocasu ze strany na stranu. Přední ploutve sloužily hlavně k řízení. Byli rychlými a obratnými lovci, přičemž jejich mimořádně velké oči jim poskytovaly vynikající zrak i v hlubokých nebo zakalených vodách.

Obří ichtyosaur pluje u dna v oceánských hlubinách.

Rozmnožování

Ichtyosauři rodili živá mláďata přímo ve vodě, podobně jako dnešní delfíni a velryby. Fosilní nálezy zachycující samice s embryi tento způsob rozmnožování jednoznačně potvrzují.

Fosilní nálezy a výzkum

První ilustrace kostí ichtyosaura publikoval Edward Lhuyd už v roce 1699, tehdy však byly považovány za pozůstatky ryb. Přelom nastal roku 1811, kdy Mary Anningová odkryla první kompletní kostru. Od té doby byly objeveny tisíce fosilií, zejména v německém Holzmadenu, kde se zachovaly i měkké tkáně. Zkameněliny ichtyosaurů byly nalezeny po celém světě – od Evropy až po Antarktidu.

Stenopterygius, druhohorní ichthyosaur ryboještěr, realistická ilustrace v moři.

Životní prostředí a konkurence

Ichtyosauři byli nejhojnější v pozdním triasu a rané juře, kdy dominovali jako vrcholoví predátoři moří. Později, v období pozdní jury a rané křídy, byli postupně nahrazeni jinými skupinami mořských plazů, zejména plesiosaury.