Archelon - největší želva všech dob

Archelon je vyhynulá obří želva, která obývala vnitrokontinentální severoamerické moře v období křídy, před 74 - 65 miliony lety. Největší známá fosilie měří od hlavy ke špičce ocasu 4,6 metru. Živá hmotnost se odhaduje na 2,2 až 3,2 tuny. V současnosti má rod Archelon pouze jeden druh, a to A. ischyros.

Na obr.: Rekonstrukce Archelon ischyros

Archelon ischyros v překladu znamená "mocná/vládnoucí želva" a pochází ze starořeckého arkhe = "první/rané" a chelone "želva". Druhové jméno ischyros = "mocný" nebo "vládnoucí".

První zkamenělina byla objevena na území Jižní Dakoty v roce 1895 paleontologem G. R. Wielandem. Rok poté byla popsána jako Archelon ischyros (holotyp YPM 3000) a nyní je vystavena v Muzeum přírodní historie Yale Peabody.

Na foto: Kostra želvy rodu Archelon (YPM 3000) v Muzeum přírodní historie Yale Peabody, vedle kostry stojí George R. Wieland, foto z roku 1914

Holotyp měří od hlavy k ocasu 3,52 m, hlava měří 0,6 m, krk 0,72 m, hrudní obratle 1,35 m a ocas 0,7 m. Pravá dolní ploutev u YPM 3000 chybí a zakrnělý růst zbývající ploutvové kosti naznačuje, že ke zranění došlo již v raném věku želvy. Mohlo to být důsledkem pokusu o predaci ptákem (těsně po vylíhnutí), nebo kousnutí nějakým predátorem, jako je mosasaur nebo Xiphactinus.

Brigitta - největší želva

"Brigitta" je největší a nejúplnější exemplář Archelon ischyros. Jedná se zároveň o největší želvu* jaká kdy byla na světě nalezena. Její fosilie byla objevena v roce 1976 ve formaci Pierra Shale asi 45 mil jižně od Rapid City, Jižní Dakota, USA. Od hlavy ke špičce ocasu měří 4,6 metru a od ploutve k ploutvi 4,0 m. Délka krunýře dosahuje 2,2 metru a lebka měří na délku 1,0 m.

Na foto: Vídeňský exemplář Archelon ischyros "Brigitta" 

"Brigitta" je vystavena v Přírodovědném muzeu ve Vídni, které ji zakoupilo od firmy Siber & Siber z Curychu. Prvotní přípravu a stabilizaci zkameněliny provedl Peter Larson z The Black Hills Institute of Geological Research.

Před koupí nikdo nevěděl, že se uvnitř vápencových bloků ukrývá největší a nejúplnější kostra druhu. Po dvou letech práce a odstranění více než 1,5 tuny horniny bylo jasno, želva je největší. "Brigitta" je vystavena jako ústřední exponát ve vídeňském muzeu. Kopie zkameněliny jsou v mnoha dalších muzeích.

Želva Archelon ischyros

• Žila v tropickém teplém mělkém moři v období svrchní křídy.
• Byla průměrně dobrým plavcem, ale schopná cestovat i po otevřeném oceánu.
• Neměla pevný, ale kožovitý krunýř (podobný současným kožatkám).
• Nemohla dovnitř zatáhnout hlavu ani ploutve.
• Tlustý plastron (spodní část krunýře) naznačuje, že pravděpodobně trávila hodně času na mořském dně.
• Měla výrazně protáhlou a úzkou hlavu a zahnutý zobák.
• Čelisti byly relativně úzké, ale schopné silného stisku, uzpůsobené k drcení.
• Jednalo se o všežravce. Pochutnávala si na rybách, mořských plazech, medúzách, chobotnicích, mohla drtit živočichy s ulitou, jako jsou amoniti, ostatní nautiloidi a možná hodovala na všemožných mršinách, ale i na mořských houbách a rostlinách.
• Poblíž jednoho exempláře A. ischyros byly nalezeny četné pozůstatky nautila Eutrephoceras dekayi a mohl tak být potenciálním zdrojem potravy.
• Strie na kostech končetin naznačují rychlý růst želvy.
• Ocas měl široký rozsah pohyblivosti, v horizontálním úhlu téměř 90°.
• Rod Archelon vyhynul spolu s neptačími dinosaury před 65 miliony lety.

Na obr.: Rekonstrukce Archelon, želva měla výrazně protáhlou hlavu a zahnutý zobák

Největší vyhynulou sladkovodní želvou a zároveň želvou s největším krunýřem je Stupendemys geographica.