Archelon - největší želva všech dob
Archelon je vyhynulá obří mořská želva, která žila ve vnitrokontinentálním moři Severní Ameriky během období křídy, přibližně před 74 až 65 miliony let. Největší známá fosilie dosahuje délky 4,6 metru od hlavy po konec ocasu. Její hmotnost se odhaduje na 2,2 až 3,2 tuny. V současnosti je rod Archelon zastoupen jediným druhem, A. ischyros.
Prodej zkamenělin.
Na obr.: Rekonstrukce Archelon ischyros
Vládnoucí želva
Archelon ischyros v překladu znamená „mocná“ či „vládnoucí želva“. Název pochází ze starořeckého arkhē = „první, rané“ a chelōnē = „želva“. Druhové jméno ischyros pak znamená „mocný“ nebo „vládnoucí“.
Holotyp YPM 3000
První zkamenělina byla objevena na území Jižní Dakoty v roce 1895 paleontologem G. R. Wielandem. O rok později byla popsána jako Archelon ischyros (holotyp YPM 3000), který je dnes vystaven v Muzeu přírodní historie Yale Peabody. Holotyp dosahuje délky 3,52 m od hlavy k ocasu. Samotná hlava měří 0,6 m, krk 0,72 m, hrudní obratle 1,35 m a ocas 0,7 m. U exempláře YPM 3000 chybí pravá dolní ploutev a zakrnělý růst zbývající ploutvové kosti naznačuje, že k poranění došlo už v raném věku želvy. Mohlo jít o následek útoku ptáka těsně po vylíhnutí, nebo o kousnutí některým predátorem, například mosasaurem či rybou rodu Xiphactinus.
Na foto: Kostra želvy rodu Archelon (YPM 3000) v Muzeum přírodní historie Yale Peabody, vedle kostry stojí George R. Wieland, foto z roku 1914
Brigitta - největší želva na světě
„Brigitta“ je největší a nejúplnější známý exemplář druhu Archelon ischyros. Zároveň jde o největší želvu, jaká byla kdy na světě nalezena. Její fosilie byla objevena v roce 1976 ve formaci Pierre Shale, přibližně 45 mil jižně od Rapid City v Jižní Dakotě (USA). Od hlavy ke špičce ocasu měří 4,6 metru a rozpětí ploutví dosahuje 4,0 metru. Délka krunýře činí 2,2 metru a lebka měří 1,0 metru.
Na foto: Vídeňský exemplář Archelon ischyros "Brigitta"
„Brigitta“ je vystavena v Přírodovědném muzeu ve Vídni, které ji zakoupilo od firmy Siber & Siber z Curychu. Prvotní přípravu a stabilizaci fosilie provedl Peter Larson z The Black Hills Institute of Geological Research.
Před zakoupením nikdo netušil, že se uvnitř vápencových bloků skrývá největší a nejúplnější kostra tohoto druhu. Teprve po dvou letech práce, kdy bylo odstraněno více než 1,5 tuny horniny, se ukázalo, že jde skutečně o největší známou želvu. „Brigitta“ je dnes ústředním exponátem vídeňského muzea a její kopie lze nalézt v mnoha dalších světových muzeích.
Želva Archelon ischyros
Archelon ischyros obývala tropické a teplé mělké moře, kde byla průměrně zdatným plavcem, ale dokázala podnikat i delší cesty po otevřeném oceánu. Na rozdíl od většiny dnešních želv měla místo pevného krunýře kožovitý pancíř, podobný současným kožatkám, a nebyla schopna zatáhnout hlavu ani ploutve pod jeho ochranu. Její mohutný plastron (spodní část krunýře) naznačuje, že mohla často odpočívat na mořském dně, kde vyhledávala potravu.
Rozmanitý jídelníček
Charakteristickým znakem byla protáhlá a úzká hlava se silně zahnutým zobákem, který jí umožňoval drtit kořist. Přestože měla čelisti úzké, vyvíjela velký stisk, což jí dovolovalo lovit nejen ryby a měkkýše, ale i živočichy s pevnými schránkami, jako byli amoniti a nautiloidi. Pravděpodobně se živila také medúzami, chobotnicemi, mořskými houbami, rostlinami a nepohrdla ani mršinami. Nález četných zbytků nautila druhu Eutrephoceras dekayi poblíž jednoho exempláře dokládá, že tento hlavonožec mohl tvořit významnou složku jejího jídelníčku.
Na obr.: Rekonstrukce Archelon, želva měla výrazně protáhlou hlavu a zahnutý zobák
Pozoruhodné je, že na kostech končetin byly objeveny růstové strie, což naznačuje poměrně rychlý vývoj jedince. Ocas byl vysoce pohyblivý a umožňoval horizontální rozsah pohybu až 90°, což mohlo napomáhat při manévrování ve vodě. Archelon vyhynul spolu s neptačími dinosaury před asi 65 miliony let, pravděpodobně v důsledku dramatických změn prostředí po dopadu planetky Chicxulub.
Podívejte se naši nabídku zkamenělin.
##PRODUCT-WIDGETS-27117##