Paleozoikum (prvohory)
Název paleozoikum pochází z řeckých slov palaios = „starý“ a zōé = „život“, což odráží skutečnost, že v této éře se objevila a výrazně rozvinula řada dávných forem života. Paleozoikum, česky také prvohory, se tradičně dělí na šest hlavních period: kambrium, ordovik, silur, devon, karbon a perm. Celá tato éra trvala přibližně 289 milionů let, konkrétně od 541 do 252 milionů let před současností.
Během prvohor docházelo k významným geologickým i biologickým událostem – například k formování prvních rozsáhlých pevninských ekosystémů, vzniku rozsáhlých uhelných ložisek či k několika velkým vymíráním.
Prvohory - vývoj života
Prvohory začínají kambrickou explozí – mohutným rozvojem vícebuněčných organismů, mezi nimiž se ve velkém množství objevují i druhy s mineralizovanými schránkami. V průběhu prvohor se střídala velmi teplá a chladná období. Sinice a řasy zpočátku obývaly výhradně vodní prostředí. Ze siluru už máme první přímé doklady suchozemských rostlin. Na konci devonu se objevily první výtrusné rostliny a v karbonu se rozšířily rostliny nahosemenné. Během prvohor se rozvinuly všechny hlavní recentní kmeny, od primitivních rybovitých praobratlovců až po první plazy. Éra končí na konci permu největším hromadným vymíráním druhů v dějinách Země. Poté nastupuje mezozoikum (druhohory).
Mapy jednotlivých period prvohor
Níže je grafické znázornění map příslušných období. Lokality jsou přesné přibližně na 100 km. Barevnost map odpovídá nadmořské výšce a batymetrii: tmavě modrá = hluboká voda, světle modrá = mělká voda; tmavě zelená, zelená, hnědá a bílá = pevnina v rostoucím pořadí nadmořské výšky. Celý vizualizační projekt, kde si můžete měnit čas, vyznačený bod nebo vyhledávat podle výskytu jednotlivých zkamenělin, naleznete na stránkách dinosaurpictures.org Vizualizace: Ian Webster na základech C.R. Scotese, PALEOMAP Project.
Pozn.: Červená tečka na mapách označuje Prahu. Pro lepší orientaci je na mapě vyznačen také rovník.
Kambrium 541 - 485 mil. let
Kambrium je označováno jako období „exploze života“, kdy se během poměrně krátkého geologického času objevilo nebývalé množství nových živočišných skupin.
V kambriu se u organismů poprvé objevují pevné schránky, které usnadnily jejich uchování ve fosilním záznamu. Z tohoto období pochází významné fosilní soubory, jako je burgesská fauna v Kanadě či chengjiangská fauna v Číně. Významného rozvoje dosáhli členovci, zejména trilobiti, kteří se stali jednou z dominantních skupin prvohorních moří. V tomto období se objevují také první předchůdci obratlovců a možná i jejich raní zástupci. Ke konci kambria se na souši objevují první známky výskytu jednoduchých bezobratlých organismů.
Ordovik 485 - 443 mil. let
Ordovik představuje období významného rozvoje mořského života. V oceánech se hojně vyskytovaly mechovky, čtyřčetní koráli, graptoliti a také první primitivní ostnokožci, například ježovky a lilijice.
Během ordoviku dochází k expanzi mořských ekosystémů, které byly nesmírně pestré a bohaté na druhy. V závěru ordoviku však nastává rozsáhlé zalednění, které následně vystřídalo oteplení a tání ledovců. Tyto klimatické změny způsobily jedno z největších hromadných vymírání v dějinách Země, kdy zanikla značná část trilobitů, korálů, ramenonožců i mnoha dalších mořských organismů.
Silur 443 - 419 mil. let
Silur je obdobím, kdy se život začíná prosazovat i mimo moře. Na souši se objevují první cévnaté rostliny, které vytvářejí nízké porosty, a pravděpodobně také první členovci, kteří se adaptovali na suchozemské prostředí. V mořích dochází k dalšímu rozvoji obratlovců, přičemž významnou událostí je vznik čelistí, které zásadně proměnily způsob predace a vztahy v ekosystémech. Na konci siluru se objevují první specializovaní predátoři mezi obratlovci – akantodi neboli trnoploutví, kteří představují ranou skupinu čelistnatých ryb.
Devon 419 - 359 mil. let
Devon bývá často označován jako „věk ryb“, protože právě v této době došlo k dramatické diverzifikaci všech hlavních linií ryb – od pancířnatých přes lalokoploutvé až po první předky dnešních čelistnatých druhů. V mořích se objevují první hlavonožci a dochází k formování složitějších ekosystémů. Z lalokoploutvých ryb se začínají vyvíjet končetiny, což připravilo půdu pro vznik prvních obojživelníků, kteří se postupně odvážili na souš. Ve stejném období se objevuje i hmyz, tedy nejstarší skupina suchozemských živočichů, a mezi rostlinami se kromě kapradin, plavuní a přesliček začínají prosazovat první nahosemenné rostliny. Na konci devonu dochází k dalšímu velkému vymírání, které zasáhlo zejména mořské organismy a výrazně proměnilo tehdejší biosféru.
Karbon 359 - 299 mil. let
Karbon je obdobím mimořádného rozvoje rostlinstva i živočišstva, které mělo zásadní dopad na podobu planety. Vznikají rozsáhlé tropické pralesy tvořené stromovitými plavuněmi, přesličkami a kapradinami, přičemž se objevují i první nahosemenné rostliny. Tyto pralesy vytvářely obrovské zásoby biomasy, z nichž se později utvořila ložiska černého uhlí. Karbon je také dobou rozmachu hmyzu, který dosahuje impozantních rozměrů díky vysokému obsahu kyslíku v atmosféře. V mořích mizí poslední zástupci graptolitů, zatímco na souši se objevují první plazi, kteří se lépe přizpůsobili suchozemským podmínkám než obojživelníci. Kontinenty se postupně spojují v superkontinent Pangaeu II., přičemž ve vnitrozemí tohoto obrovského celku vznikají suché oblasti a pouště.
Perm 298 - 248 mil. let
Perm představuje závěrečné období paleozoika, kdy se příroda připravovala na zásadní změny. Na souši dominují nahosemenné rostliny, mezi nimi zejména cykasy a jinany, které se staly významnou složkou vegetace i v následujících geologických érách. Z hmyzu jsou hojní například švábi, kteří se v téměř nezměněné podobě dochovali až do současnosti, což z nich činí jedny z nejodolnějších živočichů vůbec. Mezi obratlovci se objevují therapsidi, často považovaní za předky savců, a archosauři, kteří později dali vzniknout dinosaurům i ptákům. Perm však vrcholí největší krizí v dějinách života – na jeho konci došlo k obrovskému vymírání, při němž nenávratně zmizelo 90–95 % mořských druhů a přibližně 70 % suchozemských organismů. Tato katastrofa otevřela cestu pro nástup nové éry – mezozoika.
Prodej zkamenělin dinosaurů a plazů.
##PRODUCT-WIDGETS-39352##