Co je fosilie?

Slovo fosilie pochází z latinského fossilis – „vykopaný“. Toto slovo je odvozeno od slovesa fodere (příčestí trpné fossum) – „kopat, hrabat“. V češtině se správně píše fosilie bez čárky, přičemž se může vyslovovat krátce i dlouze.

Definice slova fosilie

Fosilie (zkameněliny) jsou pozůstatky pravěkých organismů, které se nám dochovaly do současnosti. Zkamenělinou může být jak otisk v hornině (tzv. nepravá fosilie), tak i kosti dinosaurů či zkamenělé kmeny dávných stromů.

Za fosilii se považuje jakýkoli, ať už celý nebo neúplný, pozůstatek živočišného či rostlinného původu starší než 10 000 let (tedy z období pleistocénu a starších). Takový pozůstatek musí poskytovat alespoň základní představu o tvaru a stavbě pravěkého organismu. Fosilie představují hmotné doklady existence života v geologické minulosti naší planety.

Podívejte se naši nabídku zkamenělin.

##PRODUCT-WIDGETS-26995##

Další definice pro fosilie:

• Zkameněliny neboli fosilie jsou zbytky organismů nebo stopy po jejich životní činnosti, které se zachovaly z minulých geologických dob a od jejichž vzniku uplynula nejméně jedna geologická perioda.
• Fosilie jsou v širším slova smyslu zkamenělé i nezkamenělé zbytky a otisky jiných než recentních (soudobých) organismů nebo jejich stopy a výkaly.
• Fosilie, zkamenělina, tj. zbytek nebo přírodní otisk odumřelého organismu zachovalý v sedimentu. Nejčastěji to jsou různě tvrdé části těl (schránky, zuby, kosti aj. ), v jemnozrnných sedimentech se mohou zachovat i otisky měkkých částí těl.

Nejznámějšími fosiliemi jsou pozůstatky pravěkých živočichů (amonitů, trilobitů, dinosaurů...).

Na foto: micromelerpeton, Perm, Bad Kreuznach, Deutschland

Rozdělení fosilií podle velikosti:

• makrofosilie - viditelné pouhým okem
• mikrofosilie - mikroorganismy, pyl

Pravé fosilie

Pravé fosilie jsou původní pozůstatky organismů, které si uchovaly svou strukturu a složení, na rozdíl od zkamenělin nahrazených minerály. Nejčastěji jde o tvrdé části těl – kosti, zuby, schránky či krunýře.

Mumie

Zvláštním typem pravých fosilií jsou mumie vzniklé rychlým vysušením, kdy se zachovají i měkké tkáně. Podobně vznikají pseudomumie, například zmrznutím nebo v rašeliništích bez kyslíku.

Specifickou kategorií jsou fyziologické mumie které představují části těl přirozeně odpadávající, jako parohy, kopyta či drápy, které mohou přetrvat v původní podobě velmi dlouho.

Naše nabídka zkamenělých žraločích zubů.

##PRODUCT-WIDGETS-39347##

Fosilie v širším slova smyslu

Fosilie v širším slova smyslu zahrnují pozůstatky organismů, u nichž došlo k nahrazení původních tkání nebo schránek jinou minerální látkou. Tento proces může proběhnout i opakovaně – například fosilie původně tvořené pyritem mohou v oxidačních podmínkách přejít na limonitizované.

Způsoby zachování fosilií:

• Jádro - vzniká vyplněním vnitřního prostoru schránky sedimentem.
  • Úplné jádro – sediment zcela vyplní vnitřní prostor schránky.
  • Neúplné jádro – sedimentu brání v úplném vyplnění překážky, například přepážky ve fragmokonu hlavonožců.
  • Skulpturní jádro – pokud se schránka rozpustila v nezpevněném sedimentu, může se na jejím povrchu otisknout skulptura, což umožňuje zachování jemných detailů povrchu.
  • Složené jádro – vyskytuje se například u trilobitů, kde se na povrchu jádra kombinují struktury vnitřní i vnější.
• Otisk - představuje negativní zobrazení vnějšího povrchu organismu. Je to konkávní útvar, často zachovaný tam, kde se schránka zcela rozpadla. Z deskriptivního hlediska se označuje jako negativ, zatímco samotné jádro nebo zachovaná schránka jsou pozitivem s konvexním reliéfem.
• Výlitek - označuje jádro v širším smyslu. Po rozpuštění schránky vzniká dutina mezi jádrem a protiotiskem, která se následně může vyplnit sedimentem nebo minerály, čímž vznikne výlitek.
• Odlitek - vzniká vyplněním nejen vnitřního prostoru schránky, ale i jejího vnějšího otisku, čímž vzniká trojrozměrná kopie původního organismu.

Diagram znázorňující různý způsob fosilizace schránky mlže, vznik jádra a skulpturního jádra.

1. schránka částečně pohřbená v sedimentu
2. schránka úplně pohřbená a vyplněná sedimentem
3. hmota schránky je rozpuštěna a zmizí
4. vzniklé jádro a otisk
5. prostor schránky je vyplněn druhotným materiálem, vzniká výlitek
6. vzniká skulpturní jádro
7. schránka pohřbená v sedimentu, vnitřní dutina zůstává prázdná
8. schránka zůstává, její vnitřní dutina je vyplněna druhotným materiálem (jádro)
9. hmota schránky vymizí, zůstává jádro a otisk
10. hmota schránky je nahrazena, vzniká výlitek a jádro
11. hmota schránky vymizí
12. dutina po schránce je vyplněna druhotným materiálem, vzniká odlitek

Zdroj Diagramu: Podle různých autorů z knihy Paleontologie - Z. V. Špinar

Další informace naleznete v článku: Jak vznikají fosilie, zkameněliny?

Ichnofosilie

Mezi fosilie se řadí také fosilní stopy po činnosti organismů, známé jako ichnofosilie neboli ichnity. V minulosti byly označovány jako problematika, hieroglyfy či bioglyfy. Studium těchto stop spadá do oblasti ichnologie, která se někdy označuje také jako paleoichnologie.

Na foto: Rusophycus - ichnofosilie (stopa po pohybu organismu) vytvořená trilobitem nebo jiným bezobratlým živočichem, ktery žil v mělkých mořích. Velikost stopy: 4,3 cm. Rozměr celého vzorku 12 cm. Stáří: ordovik (cca 460 mil. let). Lokalita: Maroko

Ichnofosilie zahrnují různé typy stop, například otisky končetin, jemné dírky vzniklé vrtáním, cestičky po lezení či jiné znaky pohybu organismů v sedimentu. Mezi ně patří také zkamenělé výkaly, známé jako koprolity, které poskytují informace o stravovacích návycích dávných živočichů. Tyto fosilie pomáhají vědcům rekonstruovat chování a ekosystémy prehistorických organismů, a to i v případech, kdy se jejich tělesné pozůstatky nedochovaly.

Co nejsou fosilie?

Ne všechny zkamenělé či fosilní materiály lze považovat za skutečné fosilie. Mezi fosilie nepatří například fosilní horniny a minerály, jako jsou ropa, uhlí nebo fosilní pryskyřice (jantar). Ačkoli tyto látky mohou obsahovat fosilie, samy o sobě neposkytují žádnou představu o tvaru a stavbě organismu, a proto se mezi fosilie nezařazují.

Za zkamenělinu nelze považovat ani organismus, který zkameněl v nedávné době. Aby mohl být nález označen za fosilii, musí být starší než 10 000 let. Jakékoli mladší pozůstatky jsou považovány za recentní, ačkoli mohou vykazovat podobné procesy zachování jako pravé fosilie.

Na foto: Jantar sám o sobě není fosilií, ale může v sobě fosilie obsahovat – v tomto případě hmyz.

Co jsou to pseudofosilie?

Pseudofosilie jsou přírodní útvary, které svým vzhledem připomínají skutečné fosilie, ale nevznikly působením živých organismů. Mezi nejčastější typy pseudofosilií patří konkrece, dendrity, artefakty, otisky krystalů minerálů nebo otisky dešťových kapek.

• Konkrece - vznikají vylučováním anorganických látek během diagenetických procesů, často kolem hnijících organických zbytků. Mívají odlišné složení než okolní hornina a jejich tvary mohou připomínat různé objekty, například hlavy živočichů, těla členovců, kosti, květy rostlin, trsy korálů či vejcovité a kulovité útvary.
• Dendrity - tmavé až černé větvené povlaky na vrstevních plochách nebo puklinách hornin. Svým mechovitým nebo keříčkovitým vzhledem mohou klamat a bývají mylně považovány za otisky fosilních rostlin. Ve skutečnosti však mají nebiologický původ a jsou tvořeny oxidy nebo hydroxidy železa a manganu.
• Artefakty - v přírodních vědách označují předměty, které byly záměrně vyrobeny člověkem. Patří sem opracované kameny, pazourkové nástroje, předměty z křemene či kosti a další objekty vytvořené lidskou činností.

Ačkoli pseudofosilie mohou být na první pohled zaměněny za skutečné zkameněliny, detailnější zkoumání obvykle odhalí jejich neorganický nebo antropogenní původ.

O paleontologii, jako o vědě zabývající se studiem fosilií a fosilních zbytků, jsme se zmínili v minulém článku.

Zkratka sp. u názvu zkamenělin

U názvu a popisu fosilií se setkáte se zkratkou sp. za rodovým názvem zkameněliny. Co tato značka znamená?

Zkratka sp. z latinského species (druh) užívaná ve spojitosti se jménem fosilního rodu a značící, že určení druhu nebylo provedeno, např. Paradoxides sp. značí, že jde o trilobita rodu Paradoxides bez dalšího, tj. druhového určení. Podobný smysl mají i zkratky sp. inc. - species incerta (nejistý druh), sp. ind. - species indeterminabilis (neurčitelný druh). Nový druh se značí zkratkou sp. n. (species nova). (text vysvětlení pojmu sp.: Prof. Jan Petránek)

Prodej zkamenělin.

##PRODUCT-WIDGETS-27117##