Úvod do všeobecné paleontologie - Augusta, Remeš
Ukázka z knihy: Stopy po životě fosilního tvorstva Kromě skutečných zbytků fosilního tvorstva nalézáme často v horninách jen pouhé stopy po jeho bytí a životě. Jsou to stopy po pohybu, stopy po vrtavé činnosti, výlitky vyvrtaných chodeb, stopy po hryzání, zbytky potravy v tělesných dutinách, urolity, gastrolity, koprolity, zkamenělá embrya, vejce a perly, zkamenělá pryskyřice, výlitky mozkových dutin, případy parasitismu a symbiosy, patologické zjevy, stopy po bojích mezi zvířaty a pod.
Počet stran : 318
Rok vydání : 1936
Vydavatel : Melantrich
Edice : Preslova knižnice přírodovědná
Velikost : 18 x 24 cm
Vazba : plátěná
Obsah knihy:
Úvodní slovo univ. prof. dr. J. Pernera 7
Definice paleontologie a její vztah ke geologii a vědám biologickým 11
Stáří země a života 13
O možnostech zachování odumřelých organismů 17
Fosilisace
- Podstata a průběh fosilisace 25
- Fosilisace živočišstva a způsob jeho zachování 26
- Zkamenění (petrifikace) a fosiliační nerosty 26
- Jádra a otisky 31
- Výlitek 33
- Zuhelnatění 34
- Mumie 34
- Fosilisace rostlinstva a způsob jeho zachování 35
- Zuhelnatění 35
- Inkrustace a intuskrustace 36
- Otisky a jádra (výplně) 38
- Zachování organických zbytků v jantaru 39
- Zbarvení fosilních zbytků 42
- Rozrušování a deformace zkamenělin 44
- O nalezištích zkamenělin 48
- Sbírání zkamenělin 51
- Preparace a konservace zkamenělin 55
Vědecké zpracování paleontologického materiálu
- Určení a zařazení do systému 61
- Paleontologická nomenklatura a zákon priority 66
- Označování popsaných kusů 69
- Vyobrazování zkamenělin 70
- Odlitky 72
- Barvení 72
- Macerační metody ve výzkumu fytopaleoritologickém 72
- Pylová analysa 74
- Ostatní vědecká šetření 78
- Etiketování 78
Stopy po životě fosilního tvorstva
- Šlépěje fosilních obratlovců 80
- Stopy po plování fosilních obratlovců 84
- Stopy po lezení fosilních plžů a mlžů 84
- Stopy po pohybu fosilního hmyzu 86
- Stopy po pohybu ostatních fosilních členovců 86
- Stopy po pohybu fosilních červů 87
- Stopy po obydlích a stavbách fosilních bezobratlých 88
- Stopy po vrtavé činnosti živočichů a rostlin 89
- Doupata fosilních obratlovců 90
- Stopy po ohlodávání kostí a hryzání 90
Zbytky potravy v tělesných dutinách fosilních živočichů 92
Urolity, Gastrolity, Koprolity 94
Fosilní vejce a embrya 97
Mladistvá stadia některých fosilních živočichů 103
Ectivie fosilních členovců 104
Fosilní perly 106
Fosilní pryskyřice 106
Fosilní kaučuk 108
Výlitky nebo jádra lebečných mozkových dutin 108
Parasitismus a symbiosa 108
Stopy po předsmrtných zápasech 111
Zjevy patologické 113
Zranění z bojů fosilních zvířat 115
Problematika a pseudofosilie 118
O rekonstrukcích fosilního tvorstva 123
Fosilní živočišstvo v bájesloví a lidovém léčení 136
Vůdčí zkameněliny 142
Stratigrafie a její vztah k paleontologii 144
Paleobiologie a biostratigrafie 148
O příčinách hromadných výskytů zbytků fosilního tvorstva a o jeho účasti na tvorbě sedimentů.
- U živočišstva 169
- U rostlinstva 203
Dějiny paleontologie a nejdůležitější paleontologické spisy a časopisy
- Dějiny všeobecné 226
- Dějiny československé paleontologie 242
- Paleontologické výpravy a vykopávky 275
Doslov 297
Rejstřík jmenný 299
Rejstřík věcný 304
Seznam obrázků 314
Ukázka z knihy: Stopy po životě fosilního tvorstva
Kromě skutečných zbytků fosilního tvorstva nalézáme často v horninách jen pouhé stopy po jeho bytí a životě. Jsou to stopy po pohybu, stopy po vrtavé činnosti, výlitky vyvrtaných chodeb, stopy po hryzání, zbytky potravy v tělesných dutinách, urolity, gastrolity, koprolity, zkamenělá embrya, vejce a perly, zkamenělá pryskyřice, výlitky mozkových dutin, případy parasitismu a symbiosy, patologické zjevy, stopy po bojích mezi zvířaty a pod. Je zajímavé, že některé z těchto stop po životě jsou jedinou památkou, kterou po sobě zvíře zanechalo (např. hojné šlépěje ještěra Chirotherium z triasových pískovců). Zjištění a vysvětlení všech těchto zjevů ve spojení s poznáním způsobu života pravěkých zvířat a jejich přizpůsobení k vnějšímu světu tvoří podle O. ABELA nejdůležitější úkoly paleobiologie. Jmenovaný badatel byl též první, který o tom snesl nejvíce dat, z nichž čerpáme, doplňujíce je mnohými význačnými nálezy poslední doby.
Šlépěje fosilních obratlovců. K nejhojněji nalézaným stopám po životě fosilních obratlovců patří především šlépěje, které po sobě zanechali v měkkém bahně nebo vlhkém písku. Nejsou nám vždy zcela jasné, a to nejen proto, že pocházejí od živočichů vyhynulých v dávných dobách geologických, nýbrž i z toho důvodu, že vlastně až dodnes dobře neznáme ani šlépějí dnes žijících živočichů; proto není divu, nelze-li někdy u fosilních šlépějí s určitostí říci, zdali patří obojživelníkům, plazům nebo i ptákům. První počátky studia šlépějí fosilních obratlovců (t. zv. ichnologie) se datují již od r. 1835. Avšak teprve v nejposlednější době stanovil O. ABEL pro jejich vědecký výzkum důležité metody. Nejstarší nález šlépěje nějakého pozemního obratlovce, pravděpodobně obojživelníka, byl r. 1896 popsán O. C. MARSHEM ze svrchního devonu pennsylvanského, a to jako Thinopus antiquus. Hojně se začínají vyskytovati šlépěje teprve až v karbonu a patří primitivním obojživelníkům (stegocephalům) a plazům. Počet a postavení prstů je velmi různé. Jejich veliký význam tkví v tom, že poskytly jasný obraz o způsobu pohybu a rozměrech těchto nejstarších suchozemských obratlovců........
