Úvod do všeobecné paleontologie - Augusta, Remeš

Ukázka z knihy: Stopy po životě fosilního tvorstva Kromě skutečných zbytků fosilního tvorstva nalézáme často v horninách jen pouhé stopy po jeho bytí a životě. Jsou to stopy po pohybu, stopy po vrtavé činnosti, výlitky vyvrtaných chodeb, stopy po hryzání, zbytky potravy v tělesných dutinách, urolity, gastrolity, koprolity, zkamenělá embrya, vejce a perly, zkamenělá pryskyřice, výlitky mozkových dutin, případy parasitismu a symbiosy, patologické zjevy, stopy po bojích mezi zvířaty a pod.

Počet stran : 318
Rok vydání : 1936
Vydavatel : Melantrich
Edice : Preslova knižnice přírodovědná
Velikost : 18 x 24 cm
Vazba : plátěná

uvod-do-vseobecne-paleontologie

Obsah knihy:

Úvodní slovo univ. prof. dr. J. Pernera 7
Definice paleontologie a její vztah ke geologii a vědám biologickým 11
Stáří země a života 13
O možnostech zachování odumřelých organismů 17

Fosilisace

  • Podstata a průběh fosilisace 25
  • Fosilisace živočišstva a způsob jeho zachování 26
  • Zkamenění (petrifikace) a fosiliační nerosty 26
  • Jádra a otisky 31
  • Výlitek 33
  • Zuhelnatění 34
  • Mumie 34
  • Fosilisace rostlinstva a způsob jeho zachování 35
  • Zuhelnatění 35
  • Inkrustace a intuskrustace 36
  • Otisky a jádra (výplně) 38
  • Zachování organických zbytků v jantaru 39
  • Zbarvení fosilních zbytků 42
  • Rozrušování a deformace zkamenělin 44
  • O nalezištích zkamenělin 48
  • Sbírání zkamenělin 51
  • Preparace a konservace zkamenělin 55

Vědecké zpracování paleontologického materiálu

  • Určení a zařazení do systému 61
  • Paleontologická nomenklatura a zákon priority 66
  • Označování popsaných kusů 69
  • Vyobrazování zkamenělin 70
  • Odlitky 72
  • Barvení 72
  • Macerační metody ve výzkumu fytopaleoritologickém 72
  • Pylová analysa 74
  • Ostatní vědecká šetření 78
  • Etiketování 78

Stopy po životě fosilního tvorstva

  • Šlépěje fosilních obratlovců 80
  • Stopy po plování fosilních obratlovců 84
  • Stopy po lezení fosilních plžů a mlžů 84
  • Stopy po pohybu fosilního hmyzu 86
  • Stopy po pohybu ostatních fosilních členovců 86
  • Stopy po pohybu fosilních červů 87
  • Stopy po obydlích a stavbách fosilních bezobratlých 88
  • Stopy po vrtavé činnosti živočichů a rostlin 89
  • Doupata fosilních obratlovců 90
  • Stopy po ohlodávání kostí a hryzání 90

Zbytky potravy v tělesných dutinách fosilních živočichů 92
Urolity, Gastrolity, Koprolity 94
Fosilní vejce a embrya 97
Mladistvá stadia některých fosilních živočichů 103
Ectivie fosilních členovců 104
Fosilní perly 106
Fosilní pryskyřice 106
Fosilní kaučuk 108
Výlitky nebo jádra lebečných mozkových dutin 108
Parasitismus a symbiosa 108
Stopy po předsmrtných zápasech 111
Zjevy patologické 113
Zranění z bojů fosilních zvířat 115
Problematika a pseudofosilie 118
O rekonstrukcích fosilního tvorstva 123
Fosilní živočišstvo v bájesloví a lidovém léčení 136
Vůdčí zkameněliny 142
Stratigrafie a její vztah k paleontologii 144
Paleobiologie a biostratigrafie 148

O příčinách hromadných výskytů zbytků fosilního tvorstva a o jeho účasti na tvorbě sedimentů.

  • U živočišstva 169
  • U rostlinstva 203

Dějiny paleontologie a nejdůležitější paleontologické spisy a časopisy

  • Dějiny všeobecné 226
  • Dějiny československé paleontologie 242
  • Paleontologické výpravy a vykopávky 275

Doslov 297
Rejstřík jmenný 299
Rejstřík věcný 304
Seznam obrázků 314

Úvod do všeobecné paleontologie - Augusta, Remeš

Ukázka z knihy: Stopy po životě fosilního tvorstva

Kromě skutečných zbytků fosilního tvorstva nalézáme často v horninách jen pouhé stopy po jeho bytí a životě. Jsou to stopy po pohybu, stopy po vrtavé činnosti, výlitky vyvrtaných chodeb, stopy po hryzání, zbytky potravy v tělesných dutinách, urolity, gastrolity, koprolity, zkamenělá embrya, vejce a perly, zkamenělá pryskyřice, výlitky mozkových dutin, případy parasitismu a symbiosy, patologické zjevy, stopy po bojích mezi zvířaty a pod. Je zajímavé, že některé z těchto stop po životě jsou jedinou památkou, kterou po sobě zvíře zanechalo (např. hojné šlépěje ještěra Chirotherium z triasových pískovců). Zjištění a vysvětlení všech těchto zjevů ve spojení s poznáním způsobu života pravěkých zvířat a jejich přizpůsobení k vnějšímu světu tvoří podle O. ABELA nejdůležitější úkoly paleobiologie. Jmenovaný badatel byl též první, který o tom snesl nejvíce dat, z nichž čerpáme, doplňujíce je mnohými význačnými nálezy poslední doby.
Šlépěje fosilních obratlovců. K nejhojněji nalézaným stopám po životě fosilních obratlovců patří především šlépěje, které po sobě zanechali v měkkém bahně nebo vlhkém písku. Nejsou nám vždy zcela jasné, a to nejen proto, že pocházejí od živočichů vyhynulých v dávných dobách geologických, nýbrž i z toho důvodu, že vlastně až dodnes dobře neznáme ani šlépějí dnes žijících živočichů; proto není divu, nelze-li někdy u fosilních šlépějí s určitostí říci, zdali patří obojživelníkům, plazům nebo i ptákům. První počátky studia šlépějí fosilních obratlovců (t. zv. ichnologie) se datují již od r. 1835. Avšak teprve v nejposlednější době stanovil O. ABEL pro jejich vědecký výzkum důležité metody. Nejstarší nález šlépěje nějakého pozemního obratlovce, pravděpodobně obojživelníka, byl r. 1896 popsán O. C. MARSHEM ze svrchního devonu pennsylvanského, a to jako Thinopus antiquus. Hojně se začínají vyskytovati šlépěje teprve až v karbonu a patří primitivním obojživelníkům (stegocephalům) a plazům. Počet a postavení prstů je velmi různé. Jejich veliký význam tkví v tom, že poskytly jasný obraz o způsobu pohybu a rozměrech těchto nejstarších suchozemských obratlovců........

 uvod-do-vseobecne-paleontologie-augusta-remes-1str