Sauropodi - dlouhokrcí obři

Sauropodi (Sauropoda) byli obrovští býložraví dinosauři, kteří se vyznačovali mimořádně dlouhým krkem, sloupovitými končetinami a často také velmi dlouhým ocasem. Jejich hlava byla v poměru k tělu malá, což jim umožnilo mít krk bez nadměrné zátěže. Kosti sauropodů byly částečně duté a vyplněné vzdušnými vaky, čímž se snižovala celková hmotnost těla. Díky těmto adaptacím mohli dorůst do rozměrů největších známých suchozemských živočichů v historii.

Prodej zkamenělin.

10 nejznámějších sauropodů

Mezi sauropody (obrovité dlouhokrké býložravé dinosaury) patří řada známých rodů, které si lidé často spojují s „pravěkými obry“. Tady je 10 z těch nejznámějších:

1. Argentinosaurus – jeden z největších známých suchozemských živočichů vůbec (odhad až přes 30–35 m).
2. Apatosaurus (dříve často nazývaný „Brontosaurus“) – mohutný severoamerický sauropod.
3. Brachiosaurus – proslulý dlouhým krkem směřujícím šikmo vzhůru, známý i z filmu Jurský park.
4. Brontosaurus – dnes opět uznávaný jako samostatný rod od Apatosaura.
5. Diplodocus – velmi dlouhý ocas, štíhlý krk; jeden z nejdelších dinosaurů vůbec.
6. Camarasaurus – běžný severoamerický sauropod, spíše robustnější.
7. Patagotitan – obří titanosaurus z Argentiny, rovněž jeden z rekordmanů ve velikosti.
8. Alamosaurus – velký titanosaurus z pozdní křídy Severní Ameriky.
9. Dreadnoughtus – další obří titanosaurus, jméno znamená „nebojící se ničeho“.
10. Mamenchisaurus – čínský sauropod známý extrémně dlouhým krkem (až 50 % délky těla).

Výskyt a rozšíření

Sauropodi se objevili již v pozdním triasu před více než 210 miliony let a přežili až do konce křídy před 66 miliony let. Osidlovali především oblasti blíže k rovníku, zatímco ve vyšších zeměpisných šířkách chyběli. Největšího rozšíření dosáhli v teplých oblastech jižní polokoule.

Na obr: Alamosauři, „ještěři z Ojo Alamo“, byli obří býložraví dinosauři ze skupiny titanosaurů.

Rozměry a velikostní rekordy

Od střední jury začali dorůstat do obřích rozměrů. Některé druhy, jako například Breviparopus známý ze stop nalezených v Maroku, mohly měřit až 30 metrů. Ještě později dosáhli podobné velikosti i titanosaurní sauropodi – mezi nimi například slavný Argentinosaurus, jehož hmotnost se odhaduje kolem 85 tun.

Na obr.: Měřítko porovnávající velikosti několika nejdelších známých dinosaurů. Autor. Matt Martyniuk CC BY-SA 3.0

Pohyb a rychlost

Při své enormní hmotnosti nebyli sauropodi rychlí běžci. Jejich anatomie byla však dokonale přizpůsobena chůzi. Sloupovité nohy fungovaly jako pilíře a odlehčená kostra jim umožňovala stabilní pohyb. Odhady uvádějí maximální rychlost kolem 5–8 km/h, což odpovídá svižné lidské chůzi.

Na obr.: Apatosauři

Potrava a způsob získávání živin

Sauropodi byli býložravci se schopností spásat rozsáhlé množství vegetace. Potravu nežvýkali, ale polykali celé kusy, které v žaludku rozmělňovali gastrolity – kameny, jež zlepšovaly trávení. Jejich výjimečná strategie umožnila efektivní příjem potravy bez nutnosti složitého zpracování v dutině ústní.

Sociální chování a ochrana

Důkazy v podobě zkamenělých stop i hnízdních kolonií naznačují, že sauropodi byli stádní živočichové. Život ve skupině jim poskytoval lepší ochranu před predátory, a umožňoval efektivnější využívání zdrojů potravy.

Rozmnožování a mláďata

Sauropodi se líhli z vajíček jako drobní jedinci o velikosti jen několika desítek centimetrů. Po vylíhnutí se mláďata musela spoléhat sama na sebe – rodičovská péče u těchto dinosaurů zřejmě neexistovala. To je dělalo velmi snadnou kořistí pro dravce.

Růst a délka života

Růst sauropodů byl mimořádně rychlý – v obdobích růstového spurtu mohli přibírat až 55 kilogramů denně. Plné velikosti dosahovali již ve věku 20 až 30 let. Přestože to byli obrovští tvorové, jejich průměrná délka života nepřesahovala 60–80 let.

Na obr.: Sauropodi ze skupiny Macronaria. Macronaria ("makronariané") byli velmi významnou skupinou sauropodních dinosaurů. Jejich existence spadá přibližně do posledních 100 milionů let druhohorního období.

Vývoj a úpadek

Během jury dosáhli sauropodi svého evolučního vrcholu, kdy byli početní a rozmanití, zejména zástupci čeledi Diplodocidae. Ve svrchní křídě však většina skupin vymizela a přežili už jen titanosaurní sauropodi. Ti byli ještě hojní například v Jižní Americe, zatímco v Severní Americe se dochoval jen rod Alamosaurus.

Všichni sauropodi zanikli při velkém vymírání na konci křídy (tzv. událost K–Pg), kdy zmizeli všichni nelétající dinosauři v důsledku kombinace dopadu asteroidu a masivního vulkanismu.

Prodej zkamenělin dinosaurů a plazů.

##PRODUCT-WIDGETS-27006##