Dunkleosteus

Dunkleosteus („Dunkleova kost“) patřil mezi pancířnatce (Placodermi). Žil před 358 až 382 miliony let, během období devonu. Byl jedním z největších a nejnebezpečnějších dravců své doby. V době, kdy se žraloci teprve vyvíjeli, vládl Dunkleosteus mořím prakticky bez konkurence.

Naše nabídka zkamenělin.

Dunkleosteus, pancéřovaná obří ryba z devonských moří.

Kolik měřil Dunkleosteus ?

Odhady velikosti Dunkleostea se v průběhu let výrazně měnily. Nejnovější výzkumy naznačují, že největší exempláře dorůstaly délky 4 až 5 metrů a vážily mezi jednou a čtyřmi tunami. Starší odhady hovořily dokonce až o 10 metrech, ty se ale dnes považují za nadsazené.

Srovnání velikosti čtyř fosilních druhů ryby Dunkleosteus s potápěčem.

Pancéřovaný lovec bez zubů

Tento dravec měl tělo chráněné silnými kostěnými destičkami, které pokrývaly hlavu a hruď. Namísto zubů disponoval prodlouženými čelistními kostmi zakončenými ostrými výčnělky. Ty fungovaly jako nože a tesáky zároveň – dokázaly kořist drtit i trhat na kusy.

Model hlavy pancéřované pravěké ryby Dunkleosteus vystavený v muzeu ve Vídni.

Na foto: Model hlavy dunkleosteuse v Muzeu ve Vídni

Dokonalý predátor

Dunkleosteus byl vrcholovým predátorem devonských moří. Jeho čelisti se dokázaly prudce rozevřít a rychle zaklapnout, což nejen zvyšovalo sílu kousnutí, ale také vytvářelo podtlak, který mohl nasát nic netušící kořist. Fosilní důkazy navíc ukazují, že se tito obři nevyhýbali ani kanibalismu – na zkamenělých pancířích některých jedinců jsou patrná nezhojená zranění po útocích vlastního druhu.

Ilustrace Dunkleosteuse od Nobu Tamury, nahoře pohled z boku, dole detail hlavy.

Síla čelistí Dunkleostea

Síla skusu Dunkleostea se odhaduje na 6000 až 7400 newtonů. Pro srovnání – žralok bílý, dnešní obávaný mořský predátor, dokáže vyvinout „jen“ kolem 1800 newtonů. Dunkleosteus tak patřil k nejsilnějším kousajícím tvorům, kteří kdy žili.

Vliv na ekosystém

Nástup takto mohutných predátorů měl zásadní dopad na vývoj mořských ekosystémů. Kořist si musela vyvinout lepší obranné mechanismy, zatímco menší dravci se museli přizpůsobit – lovit menší živočichy nebo přijmout nové strategie přežití.

Dunkleosteus v hlubinách za plovoucím kyjonožcem.

Na obr.: Kyjonožec a v pozadí Dunkleosteus

Objev a rozšíření

První fosilie Dunkleostea objevil amatérský paleontolog Jay Terrell v roce 1867 u jezera Erie v Ohiu. V roce 1956 byl druh pojmenován na počest paleontologa Davida Hosbrooka Dunklea. Pozůstatky Dunkleostea se našly nejen v Severní Americe, ale také v Evropě a severní Africe. To ukazuje, že tento dravec byl rozšířený po celé severní polokouli.

Naše nabídka zkamenělých žraločích zubů.

##PRODUCT-WIDGETS-39347##