Žraloci pravěku a jejich zuby
Žraloci obývají naši planetu již více než 420 milionů let. Moderní žraloci se začali objevovat přibližně před 100 miliony let a fosilie obrounů pocházejí ze spodní křídy. Nejstarší známé zuby žraloka bílého jsou datovány do období před 60–65 miliony let, tedy do doby hromadného vymírání dinosaurů.
Naše nabídka zkamenělých žraločích zubů.
Všichni žraloci patří mezi paryby, a proto nemají v těle kosti. Nejčastěji se dochovávají jejich zuby, dásně, obratle a koprolity. Na základě těchto pozůstatků vědci odhadují velikost těla, hmotnost, způsob života a celkový vývoj žraloků. Jen zřídka se však podaří objevit kompletně zkamenělého žraloka, jako je exemplář na fotografii níže – křídový žralok Scapanorhynchus lewisii z lokality Sahel Alma v Libanonu.
Na foto: žralok Scapanorhynchus lewisii, Sahel Alma (Libanon). Autor fotografie: Citron / CC-BY-SA-3.0
Níže naleznete fotografie žraločích zubů:
- Carcharocles megalodon
- Otodus obliquus
- Squalicorax pristodontus a bassanii
- Odantospis sp.
- Palaeocarcharodon orientalis
- Striatolamia sp
Žraločí zuby
Z celkového počtu nalezených fosilií je nejvíce žraločích zubů. Je to dáno tím, že žralokům zuby vypadávají a neustále dorůstají nové. Za život jeden žralok „vymění“ tisíce zubů a na některých lokalitách tak akumulace fosilních zubů dosahuje neuvěřitelného množství. Díky těmto hromadným nálezům se setkáváme s širokou nabídkou zkamenělých zubů mnoha druhů, z nichž se vyrábějí přívěsky a jiné okrasné předměty.
Megalodon
Carcharocles megalodon (též Otodus megalodon) je nejznámější a největší masožravý žralok. Carcharodon megalodon je největší známou dravou parybou. Jeho délka se pohybovala v rozmezí 15 - 17 metrů a hmotnost 35 - 60 tun. Zuby tohoto gigantického žraloka mohly mít až 17 cm. Chrup megalodona měl schopnost se obnovovat. Více informací se dočtete v článku Megalodon - legenda mezi žraloky.
Zuby Carcharocles (Otodus) megalodon (Agassiz, 1843); 90 mm; Severní Karolína, USA
Video zkamenělé zuby megalodona
Na prodej zuby megalodona nabízíme v kategorii: Žraločí zuby
Otodus
Otodus je rod vyhynulého obrounovitého žraloka, který žil od paleocénu do miocénu. Byl to velký predátor lovící mořské savce, velké kostnaté ryby i jiné druhy žraloků. Délka jeho těla se odhaduje na 9–12 metrů. Rod Otodus je znám především z fosilních zubů a zkamenělých obratlů nalezených v Africe, Evropě, Asii (včetně Japonska) a Severní Americe. Zuby byly velké, s trojúhelníkovou korunou, hladkými hranami a bočními hroty. Největší exempláře dosahují délky asi 10 cm, přičemž průměr obratlů přesahuje 12,7 cm.
Nahoře: Otodus obliquus (Agassiz, 1843); 43 mm; Khouribga, Maroko; níže Otodus obliquus 34-45 mm
Níže na videu jednotlivé dobře zachovalé zuby žraloka otodus obliquus.
Squalicorax
Squalicorax je název odvozený z latinského squalus („žralok“) a řeckého korax („havran“). Šlo o středně velkého žraloka, který lovil v pobřežních vodách kostnaté ryby, želvy, mosasaury a další mořské živočichy. Žil od konce druhohor do poloviny třetihor (před 70–25 miliony let). Dosahoval délky 2–5 metrů a vzhledem se podobal dnešním šedým žralokům, avšak jeho zuby připomínaly zuby žraloka tygřího. Fosilní nálezy jeho zubů pocházejí ze Středomoří, Severní Ameriky a Brazílie.
Nahoře: Squalicorax pristodontus (28 mm) a dole: Squalicorax bassanii (25-28mm)
Odontaspis sp.
Odontaspis je vyhynulý rod žraloků z čeledi písečníkovitých, kteří dorůstali délky kolem 4 metrů a byli rozšířeni po celém světě. Předpokládá se, že podobně jako jejich dnešní příbuzní žili u mořského dna. Mezi vyhynulé druhy tohoto rodu patří: Odontaspis aculeatus (Capetta & Case, 1975), Odontaspis speyeri (Dartevelle & Casier, 1943) a Odontaspis winkleri (Leriche, 1905).
Na foto: Odantospis sp. (27 mm)
Palaeocarcharodon orientalis
Palaeocarcharodon orientalis žil během paleocénu asi před 61,7 až 55,8 milióny lety. Zastánci teorie o příbuznosti žraloka bílého a megalodona považují Paleocarcharodona za posledního společného předka těchto dvou druhů, dle odpůrců teorie se jedná o slepou vývojovou větev.
Palaeocarcharodon orientalis (Sinzow, 1899); 31 mm; Khouribga, Maroko
Zuby jsou trojúhelníkové, 3-6 cm velké a nesou velké nepravidelné ozubení na okraji. Na trhu se objevují napodobeniny druhu Palaeocarcharodon orientalis vyrobené vybroušením ozubení na zubu žraloka Otodus obliquus. Při bližším zkoumání je tato praktika poměrně snadno rozpoznatelná. P.orientalis má zoubkování nepravidelné a napodobeniny mají zoubkování stejně vysoké.
Palaeocarcharodon orientalis (Sinzow, 1899); 31-40 mm; Khouribga, Maroko
Striatolamia
Striatolamia je, podobně jako rod Odontaspis, žralok z čeledi písečníkovitých. Dorůstala délky až 3,5 metru. Nejčastěji se vyskytují druhy S. striata a S. macrota. Zuby druhu S. striata bývají obecně menší (13–51 mm) než u S. macrota (19–38 mm). Přední zuby S. macrota mají menší kořeny než u S. striata a často jsou zakřivené. Fosilní zuby rodu Striatolamia byly nalezeny po celém světě.
Nahoře: Striatolamia sp. (Glikman, 1964); 33 mm; Khouribga, Maroko; níže Striatolamia sp. 25-30 mm
Naše nabídka zkamenělých žraločích zubů.
##PRODUCT-WIDGETS-39347##