Muzeum Bratislava - paleontologická expozice
Paleontologická expozice pod názvem Příběh života na Zemi se nachází v budově Slovenského národního muzea na Vajanského nábřeží.
Hlavním záměrem paleontologické expozice Příběh života na Zemi je prezentovat vývoj a diverzitu dávno vyhynulých společenství organismů na Zemi. Příběh života začíná objevením se prvních živých organismů v prekambriu, před 3500 miliony lety, pokračuje přes prvohory, druhohory a třetihory a končí nástupem téměř současných forem flóry a fauny ve čtvrtohorách, před 10 tis. lety.
Na foto: Ediakarská fauna v muzeu Bratislava
Expozice přibližuje významné evoluční změny a prezentuje hlavní zástupce živočichů a rostlin jednotlivých geologických období.
Na foto: Dinosauří vejce z pouště Gobi, Mongolsko
Informace o pestrosti zaniklých světů jsou zprostředkovány originálními zkamenělými zbytky živočichů a rostlin. Představeno je více než 600 vzorků zkamenělin od nejmenších, pouhým okem téměř neviditelných organismů, až po dvoumetrový kel mamuta srstnatého.
Představu o životě v geologické minulosti dokreslují obrazové i trojrozměrné rekonstrukce paleoprostředí (diorámy) a unikátní modely vyhynulých organismů. Veřejnosti představuje ve skutečné velikosti jednoho z dinosaurů, kteří zanechali stopy ve Vysokých Tatrách, v horninách starých asi 200 milionů let, ale i jeden metr dlouhého vodního štíra, který žil asi před 425 miliony lety. Expozici ukončuje nejznámější živočich poslední ledové doby v dějinách Země – mamut srstnatý ve skutečné velikosti.
Na foto: Velký model vodního štíra - kyjonožce (Eurypterida)
Další informace zprostředkují dvourozměrné výtvarné prvky (schémata, diagramy, obrázky, mapky), interaktivní animované programy i dokumentární filmy.
Na foto: Zkameněliny vážek z lokality Solnhofen (Německo)
Dinosauři z Tater
Vzácný nález stop dinosaurů z území Slovenska pochází z vrchnotriasových hornin v Tiché dolině ve Vysokých Tatrách, starých asi 200 milionů let. Stopy zanechali draví bipední dinosauři, dlouzí asi 4 - 6 m. Původně byly stopy popsány pod názvem Coelurosaurichnus tatricus.
Později odborníci označili větší stopu rodovým názvem Kayentapus isp. Pravděpodobně ji zanechal dinosaurus podobný rodu Dilophosaurus. Středně velkou stopu pojmenovanou Anchisauripus (Eubrontes) isp. zanechal pravděpodobně živočich velmi podobný dinosaurovi rodu Liliensternus, avšak menšího vzrůstu.
Nejmenší stopu, níže nazvanou Anomoepus isp., zanechal menší ptakopánvý dinosaurus.
Na foto: Dinosauří stopa Anomoepus isp.
Lokalita Sandberg
V usazeninách, které zanechalo moře, bylo nalezeno množství fosilií na několika lokalitách v okolí Devínské Nové Vsi u Bratislavy.
Například jen z lokality Sandberg, která se nachází na severozápadních svazích Devínské Kobyly, bylo popsáno více než 300 druhů mořských bezobratlých a obratlovců. Byly zjištěny i zbytky suchozemských živočichů, které se dostaly do moře pravděpodobně činností občasných přívalových vod ze souše.
Z mořských bezobratlých se nejčastěji nacházejí fosilie mlžů (Bivalvia) a plžů (Gastropoda) různých tvarů a velikostí.
Poměrně časté jsou nálezy zbytků mechovek (Bryozoa) a ježovek (Echinoidea) či drobné schránky lasturnatek (Ostracoda) a dalších bezobratlých. Často se vyskytují i stopy po činnosti mořských organismů, jako jsou výlitky chodeb krabů, či stopy po vrtací činnosti měkkýšů nebo hub.
Z mořských obratlovců jsou časté nálezy zejména zubů paprskoploutvých ryb (Actinopterygii) a žraloků (Selachii). Vzácné jsou nálezy kosterních zbytků mořských savců - velryb (Cetacea), sirén (Sirenia) a tuleňů (Phocidae).
Ze suchozemských obratlovců jsou vzácné například zbytky krunýřů želv (Testudinata), zuby a kosti savců, například chobotnatců (Proboscidea), sudokopytníků (Artiodactyla), lichokopytníků (Perissodactyla), masožravců (Carnivora) i primátů (Primates).
Na foto: Krunýř želvy z lokality Sandberg
V pobřežních oblastech moře rostly kolonie vápenatých červených řas rodu Lithothamnium, které se zachovaly ve fosilním stavu v podobě litotamniových vápenců.
Přírodovědecké muzeum Bratislava
Přírodovědecké muzeum Slovenského národního muzea v Bratislavě zaměřuje své hlavní aktivity na dokumentaci živé a neživé přírody. Část sbírkového fondu je vystavena v trvalých expozicích a další je prezentována při různých výstavních akcích.
Přírodovědecké muzeum v Bratislavě vřele doporučujeme navštívit.
Kromě paleontologické expozice jsou zde ještě další expozice, všechny pod společným názvem Zázrak přírody.
Zázrak přírody - Klenoty Země
Mineralogická expozice Klenoty Země prezentuje prostřednictvím 1100 vzorků více než 700 druhů minerálů ze slovenských i zahraničních lokalit. Exponáty jsou uspořádány ve smyslu krystalografické klasifikace H. Strunza.
Zázrak přírody - Antropologie
Antropologie se zabývá živočišným druhem, který je nesmírně sebevědomý a na dění kolem nás má obrovský vliv - člověkem.
Zázrak přírody - Biodiverzita Slovenska
Biodiverzita Slovenska je situována ve čtyřech místnostech o celkové rozloze 882 m2. Návštěvníka zaujmou přitažlivé obrázky mikrosvěta rostlin a živočichů. Prostřednictvím jednoduché animace se seznámí se základními procesy fotosyntézy a problematikou systematického třídění živých organismů, aby byl vzápětí ohromen velikostí obrovské ryby - více než šestimetrové vyzy.
Zázrak přírody - Biodiverzita Země
Prohlídka expozice Biodiverzita Země postupně seznamuje návštěvníky s živou a neživou přírodou různých prostředí na Zemi - polárních oblastí, tundry, tropických lesů, travnatých oblastí, pouští, korálových útesů, pobřeží atp. Expozice ukazuje pestrost a nesmírnou rozmanitost živých organismů – miliony druhů rostlin, živočichů, mikroorganismů a spletité ekosystémy. Naleznete zde i největší semeno v rostlinné říši.
Na foto: Největší a zároveň nejtěžší semeno na světě vyrůstá na palmě lodoicea seychelská (Lodoicea maldivica), která se přirozeně vyskytuje pouze na dvou místech na světě. Jedná se o ostrovy Praslin a Curieuse ležící na Seychelách.
Přírodovědecké muzeum v Bratislavě
Vajanského nábrežie 2
810 06 Bratislava, Slovensko
GPS: 48.14020909, 17.11306358
Stránky muzea: SNM - Prírodovedné múzeum
Naše nabídka zkamenělin.