Je amonit pravěký šnek nebo zkamenělý had?

Ne, amonit nebyl šnek. Amoniti patřili mezi mořské hlavonožce a byli tedy příbuzní dnešním olihním, sépiím a chobotnicím, nikoli plžům. Jejich ulita byla sice stočená do spirály a na první pohled připomínala šnečí schránku, ale měla zcela odlišnou vnitřní stavbu – byla rozdělena na komory, které amonit využíval k regulaci vztlaku.

Fosilie amonita Douvilleiceras z období křídy s výraznými žebry a spirálovitým tvarem.

Na foto: amonit Douvilleiceras, Mahajanga, Madagaskar

Amoniti žili v období druhohor a byli velmi úspěšnou skupinou organismů, dokud nevyhynuli na konci křídy spolu s dinosaury. Fosilie amonitů jsou dnes častým nálezem a představují důležitý nástroj pro datování hornin, protože jednotlivé druhy se rychle vyvíjely a měly široké rozšíření.

Fosilie amonita Mammites z Goulmimy v Maroku, typického pro období svrchní křídy.

Na foto: amonit Mammites, Goulmima, Maroko

Proč v Anglii vznikla legenda o „zkamenělých hadech“?

Podle místní legendy ze 7. století prý svatá Hilda z Whitby vyhnala hady z okolí a modlitbou je proměnila v kámen, a právě proto se na pobřeží Yorkshire nachází tolik „zkamenělých hadů“, kterými jsou ve skutečnosti amoniti.

Amonit Dactylioceras commune z Whitby, známý jako hadí kámen neboli snakestone.

Na foto: Hadí kámen o průměru 5,0 cm z amonita Dactylioceras commune s vyřezávanou hadí hlavou z pobřeží Yorkshire v Anglii. Autor: James St. John (CC BY 2.0) 

Aby fosilie více připomínaly hady, lidé je často obrušovali a přidělávali jim vyřezané hlavičky z kamene či kovu, a takto upravené exempláře se pak prodávaly poutníkům jako relikvie nebo amulety. I proto se v angličtině pro amonity vžil název snakestones – „hadí kameny“.