Velociraptor

Velociraptor byl menší dravý teropodní dinosaurus, který dorůstal délky asi 1,5 až 2 metrů a vážil kolem 20 až 25 kilogramů. Výškou hřbetu nepřesahoval 80 centimetrů. Přesto šlo o obratného a nebezpečného predátora. Měl dlouhou nízkou lebku s plochým čenichem a v čelistech asi 30 ostrých, zakřivených zubů, připomínajících dýky. Jeho nejhrozivější zbraní byl však velký srpovitý dráp na zadní noze, dlouhý 6–9 centimetrů. Tento dráp držel při chůzi zdvižený, aby se neotupil, a při útoku jím dokázal oběť probodnout nebo rozpárat.

Prodej zkamenělin dinosaurů a plazů.

Lov a potrava

Velociraptor se živil malými a středně velkými obratlovci, často také mláďaty jiných dinosaurů, například hojného protoceratopse. Přestože filmy jej často vykreslují jako smečkového lovce, vědecké poznatky tomu příliš nenasvědčují. Skutečný velociraptor pravděpodobně lovil spíše samostatně nebo v menších skupinách jen příležitostně – podobně jako někteří dnešní predátoři. Koordinovaný lov ve smečkách je v přírodě vzácný a vyskytuje se obvykle pouze u živočichů s velmi vyspělou inteligencí.

Na obr.: Kostra velociraptora; Jaime A. Headden CC BY 3.0

Objevy a historie

První zkameněliny velociraptora objevila americká expedice ve 20. letech 20. století v poušti Gobi v Mongolsku. Teprve v 60. letech, po objevu deinonycha, bylo jasnější, do které skupiny tento dravec patří. Další pozůstatky velociraptorů se později našly nejen v Mongolsku, ale i v Číně.

Opeřený dravec

Dlouho se vedly debaty o vzhledu velociraptora. Rozhodující důkaz přinesla studie z roku 2007, která odhalila tzv. ulnární papily – drobné hrbolky na loketní kosti, ke kterým se u dnešních ptáků upínají letky. To jasně dokazuje, že velociraptoři měli peří. Nešlo o schopnost aktivního letu, ale spíše o tepelnou izolaci či možná vizuální signalizaci. Tímto se velociraptor řadí ještě blíže k přímým předkům dnešních ptáků.

Na obr.: možná podoba opeřeného velociraptora; Autor: Fred Wierum CC BY-SA 4.0

Souboj na život a na smrt

Jedním z nejslavnějších objevů je nález z roku 1971, kdy paleontologové nalezli zkameněliny velociraptora a protoceratopse zachycené uprostřed boje. Velociraptor se svými drápy zaklesl do hlavového štítu protivníka a zasadil mu smrtelnou ránu do břicha. Protoceratops se však bránil a svou silnou hlavou prorazil hrudník útočníka. Oba dinosauři pravděpodobně zahynuli téměř současně, možná při náhlém sesuvu písku, který je pohřbil a uchoval v této dramatické pozici.

Sláva z Jurského parku

Do povědomí široké veřejnosti se velociraptor dostal především díky filmu Jurský park z roku 1993 a jeho pokračováním. V nich byl však zobrazen značně přehnaně – dvakrát větší, neuvěřitelně rychlý, s vysokou inteligencí a nenasytným apetitem. Tvůrci se inspirovali spíše větším příbuzným deinonychem, se kterým byl tehdy velociraptor někdy mylně ztotožňován.

Vědecká klasifikace velociraptor:

• Říše: živočichové (Animalia)
• Kmen: strunatci (Chordata)
• Třída: plazi (Sauropsida)
• Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
• Řád: plazopánví (Saurischia)
• Podřád: Theropoda
• Čeleď: Dromaeosauridae
• Podčeleď: Velociraptorinae
• Rod: Velociraptor

Naše nabídka zkamenělin dinosaurů a plazů.

##PRODUCT-WIDGETS-39352##