Maiasaura
Maiasaura, jejíž jméno znamená „dobrá plazí matka“, obývala před 75 miliony let území dnešní severní Montany v USA. Byla to velký kachnozobý dinosaurus, stádní býložravec živící se listy, bobulemi a semeny. V případě potřeby se shromažďovala i do tisícových stád. Maiasaura byla převážně bipední, ale dokázala se pohybovat i po všech čtyřech.
Maiasaura rozměry
Maiasaura patřila mezi středně velké hadrosauridní dinosaury. Dospělí jedinci dosahovali délky přibližně 7 až 9 metrů, výšky kolem 2 až 2,5 metru a jejich hmotnost se odhaduje na 2 až 3 tuny. Svými rozměry tak Maiasaura odpovídala velikosti dnešního slona, i když měla mnohem protáhlejší tělo a štíhlejší stavbu končetin. Její robustní tělo a silné zadní nohy jí umožňovaly pohybovat se jak po čtyřech, tak po dvou končetinách.
Hnízdní kolonie maiasaurů
Maiasauři vytvářeli hnízdní kolonie. Největší z nich objevili v letech 1978 a 1979 paleontolog Jack Horner a Robert Makela ve formaci Two Medicine. Na ploše jednoho hektaru tehdy nalezli 40 hnízd. Mnohá z nich obsahovala vejce a některá dokonce kostry mláďat. Celkem bylo objeveno přes 200 jedinců všech věkových stadií.
Na foto: Hnízdo s fosilizovanými vajíčky kachnozobého dinosaura druhu Maiasaura peeblesorum v Museum of the Rockies, Bozeman, Montana. Autor: Meridas (Vladimír Socha)
Jednotlivá hnízda měla průměr kolem dvou metrů a obsahovala 20–40 vajec. Ta byla protáhlého tvaru a v hnízdě byla uspořádána soustředně do kruhu. Velikostí odpovídala vejcím dnešního pštrosa.
Maiasauři se o své snůšky starali a mláďata krmili. Dokazují to obroušené zuby mláďat nalezených v hnízdech, kterým rodiče přinášeli pevnou potravu. Mladí jedinci zřejmě zůstávali v hnízdě tak dlouho, dokud se jim dostatečně nezpevnila kostra. Zbytky vegetace nalezené v hnízdech mohly být buď pozůstatky po krmení, nebo snahou ukrýt vejce před predátory či zajistit jejich zahřívání při inkubaci.
Hrozba pro maiasaury ze strany teropodů
Maiasaury se musely obávat celé řady masožravých dinosaurů, kteří představovali hrozbu jak pro dospělé jedince, tak zejména pro mláďata. Nebezpečí přicházelo od menších, ale obratných teropodů, jako byli troodonti a velociraptoři, kteří mohli útočit na hnízda nebo slabší členy stáda. Ještě větší riziko však představovali mohutní tyranosauridi – například albertosaurus, daspletosaurus či samotný tyrannosaurus rex, kteří byli schopni ulovit i dospělého jedince.
Naše nabídka amonitů.
##PRODUCT-WIDGETS-27017##