Více
    Registrace
    Domů / Atlas dinosaurů / Deinocheirus

    Deinocheirus

    Deinocheirus, v překladu „strašná ruka“, byl obrovský teropod, který žil na konci křídy, přibližně před 66,7 milionu let, na území dnešního Mongolska (v oblasti pouště Gobi). Šlo o velmi neobvyklého dinosaura, jehož vzhled připomínal obří kachnu s vybouleným břichem a výrazným hrbem na zádech.

    Velký Deinocheirus stojí na dvou nohách na malém ostrůvku uprostřed klidného jezírka.

    Velikost a hmotnost

    Deinocheirus byl velikostí srovnatelný s rodem Tyrannosaurus rex. Dosahoval odhadované délky až 11 metrů a výšky kolem 5 metrů, což z něj pravděpodobně dělá nejvyššího známého teropoda.Hmotnost největšího dosud nalezeného exempláře se pohybovala mezi 6,4 a 7,3 tuny.

    Deinocheirus rozměry druhů v porovnání s člověkem

    Objev a pojmenování

    Deinocheirus byl objeven v roce 1965 polsko-mongolskou expedicí v lokalitě Altan Ula III v poušti Gobi. Paleontoložka Zofia Kielan-Jaworowska tehdy nalezla obří přední končetiny zakončené drápy dlouhými až 30 centimetrů a nikdo si tehdy nedokázal představit, jaký tvor mohl být jejich nositelem. O pět let později pojmenovaly paleontoložky Halszka Osmólska a Ewa Roniewiczová tento druh jako Deinocheirus mirificus („podivuhodná strašná paže“).

    Boční pohled na Deinocheira s charakteristickými dlouhými pažemi a protáhlým zobákem.

    Čím se živil Deinocheirus?

    Deinocheirus byl pravděpodobně všežravec. Jeho potrava se skládala převážně z rostlin, ale občas si dopřál i drobné vodní živočichy. V jeho žaludku byly nalezeny trávicí kameny (gastrolity), které mu pomáhaly při rozmělňování a trávení potravy. Deinocheirové obývali oblasti v blízkosti říčních systémů v dnešní poušti Gobi a tvořili součást tehdejšího bohatého ekosystému.

    Sedící Deinocheirus v pozadí sleduje skupinu velociraptorů pohybujících se lesem.

    Po téměř půl století byly jediným známým pozůstatkem tohoto dinosaura pouze jeho obří paže. Teprve pozdější nálezy dalších fosilií Deinocheira umožnily lépe porozumět jeho anatomii a životnímu stylu. Ukázalo se, že jeho lebka byla dlouhá přes 102 cm a zakončená kachním zobákem, podobně jako u hadrosauridů.

    Detail hlavy Deinocheira s protáhlým zobákem a mohutnými dlouhými předními končetinami.

    Nové objevy naznačují, že skupina Ornithomimosauria, do níž patří i Deinocheirus, se rozdělila na dvě hlavní větve – Deinocheiridae a Ornithomimidae. Deinocheiridi byli přizpůsobeni méně aktivnímu způsobu života a jejich rozměry se v průběhu času zvětšovaly. V současnosti známe tři exempláře Deinocheira, objevené ve vzájemné vzdálenosti přibližně 50 kilometrů, což svědčí o jeho hojném výskytu v dané oblasti.

    Vědecká klasifikace

    • Říše: živočichové (Animalia)
    • Kmen: strunatci (Chordata)
    • Třída: plazi (Reptilia)
    • Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
    • Řád: plazopánví (Saurischia)
    • Podřád: Theropoda
    • Infrařád: Ornithomimosauria
    • Čeleď: Deinocheiridae
    • Rod: Deinocheirus (Osmólska a Roniewicz, 1970)
    • Binomické jméno: Deinocheirus mirificus (Osmólska a Roniewicz, 1970)

    Naše nabídka zkamenělin.

    ##PRODUCT-WIDGETS-27016##