Carnotaurus

Carnotaurus (karnotaurus) byl 8 metrů dlouhý plazopánvý teropodní dinosaurus z čeledi Abelisauridae, žijící v Jižní Americe v období svrchní křídy (cca před 70 miliony let). Byl to lehce stavěný dravec s hmotností kolem 1,5 tuny.

Carnotaurus-dinosaurus 

"Carnotaurus" lze přeložit jako "masožravý býk": carno [carnis] („maso“) a taurus („býk“), což odkazuje na jeho dva kuželovité výrůstky (rohy) vyčnívající nad očima. Tyto asi 15 cm dlouhé rohy tvořené čelními kostmi byly kuželovité, silné a pevné. Jejich funkce je stále předmětem bádání. Mohly posloužit jak v boji nebo zabíjení kořisti tak i při námluvách. Ať už to bylo jakkoliv, karnotaurus je v současnosti jediné známé masožravé dvounohé zvíře s párem rohů. 

Carnotaurus-dinosaurus-detail-hlavy

Carnotaurus měl nad očima dva výrůstky, které připomínaly býčí rohy. 

Carnotaurus sastrei

V rodu Carnotaurus je jediný druh a to C. sastrei. Pojmenovaný je dle farmy „Pocho Sastre“ v Argentině, kde byla kostra nalezena. Spolu s kostrou byly odhaleny rozsáhlé kožní otisky zobrazující mozaiku malých nepřekrývajících se šupin průměr přibližně 5 mm. Mozaika byla přerušena velkými hrbolky, které lemovaly boky zvířete. Na otiscích nejsou žádné náznaky peří.

Karnotaurus měl oproti ostatním velkým masožravým dinosaurům lebku kratší a hlubší. Čelisti byly zahnuté směrem nahoru a jejich síla byla mnohem menší než např. u T-rexe. Čumák byl krátký a tupý. Karnotaurus se dále vyznačoval malými zakrnělými předními končetinami se zvláštní stavbu, typickou pro vývojově odvozené abelisauridy. 

Carnotaurus-masozravy-byk

Oproti tomu zadní končetiny byly dlouhé a carnoutaurus díky nim dokázal vyvinout rychlost až 50 km za hodinu. Byl pravděpodobně jedním z nejrychlejších velkých teropodů. Rychlost mu dodával přerostlý sval, který spojoval ocas a stehenní kost. Více informací se dočtete na stránkách Českého rozhlasu: Rychlý běžec Carnotaurus

Potrava

Čím se karnotaurus živil není stále jasné. Dříve se předpokládalo, že dokázal ulovit i velmi velkou kořist. Současné studie však naznačují, že šlo spíše o zvířata malá, mláďata nebo dokonce mršiny. Jeho mohutná lebka se silnými žvýkacími svaly, měla relativně slabou spodní čelist a ani zuby neodpovídají velikosti tohoto teropoda. Výzkumem mozkové dutiny se zjistilo, že karnotaurus měl velmi dobře vyvinutý čich, zatímco sluch a zrak méně.

Replika kostry v ČR

Repliky osmimetrové kostry nalezené na „Pocho Sastre“ lze vidět v několika muzeích po celém světě. V České republice se nachází v Chlupáčově muzeu historie Země v Praze. Jedná se o první anatomicky věrnou repliku dinosauří kostru v Česku, umístěnou v trvalé expozici. 

carnotaurus-chlupacovo-muzeum-praha

Na fotografii kostra vystavená v Chlupáčově muzeu. Zdroj fotografie: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Pozorní čtenáři si všimli, že na fotografii je karnotaurus osedlán koňským sedlem. Na stránkách Chlupáčova muzea se dočteme důvod: Tímto "anachronismem" uctíváme své kolegy, kteří v 70. letech prováděli geologické mapování Mongolska a toto sedlo tam při terénních pracích používali a po skončení tohoto projektu nakonec zůstalo na PřF UK ve skříni bez dalšího využití. Sedlo slouží i jako jakýsi náš "trademark".

Zařazení Carnotaurus sastrei

  • Říše: živočichové (Animalia)
  • Kmen: strunatci (Chordata)
  • Třída: plazi (Sauropsida)
  • Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
  • Řád: plazopánví (Saurischia)
  • Podřád: Theropoda
  • Infrařád: Ceratosauria
  • Čeleď: Abelisauridae
  • Podčeleď: Carnotaurinae
  • Rod: Carnotaurus
  • Binomické jméno: Carnotaurus sastrei, Bonaparte, 1985
Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více informací zde.