Carnotaurus

Carnotaurus (karnotaurus) byl přibližně 8 metrů dlouhý plazopánvý teropodní dinosaurus z čeledi Abelisauridae, který žil v Jižní Americe v období svrchní křídy (asi před 70 miliony let). Šlo o lehce stavěného dravce s hmotností okolo 1,5 tuny.

Naše nabídka zkamenělin dinosaurů a plazů.

Rohy

Název Carnotaurus lze přeložit jako „masožravý býk“: carno [carnis] („maso“) a taurus („býk“). Toto pojmenování odkazuje na jeho dva kuželovité výrůstky (rohy) vyčnívající nad očima. Rohy, asi 15 cm dlouhé a tvořené čelními kostmi, byly silné, pevné a kuželovitého tvaru. Jejich funkce je dodnes předmětem bádání – mohly sloužit při boji, zabíjení kořisti nebo při námluvách. Ať už tomu bylo jakkoli, karnotaurus je v současnosti jediné známé masožravé dvounohé zvíře s párem rohů.

Carnotaurus měl nad očima dva výrůstky, které připomínaly býčí rohy. 

Carnotaurus sastrei

Rod Carnotaurus zahrnuje jediný známý druh – C. sastrei. Pojmenován byl podle farmy „Pocho Sastre“ v Argentině, kde byla jeho kostra objevena. Spolu s ní se dochovaly rozsáhlé otisky kůže, zobrazující mozaiku malých, nepřekrývajících se šupin o průměru přibližně 5 mm. Mozaiku přerušovaly velké hrbolky lemující boky zvířete. Na otiscích nejsou patrné žádné známky peří.

Ve srovnání s ostatními velkými masožravými dinosaury měl karnotaurus kratší a hlubší lebku. Čelisti byly zahnuté směrem nahoru a jejich síla byla výrazně menší než například u tyranosaura (T. rex). Čenich byl krátký a tupý. Charakteristickým znakem byly také velmi malé, zakrnělé přední končetiny se zvláštní stavbou typickou pro vývojově pokročilé abelisauridy.

Oproti tomu zadní končetiny měl karnotaurus dlouhé, což mu umožňovalo vyvinout rychlost až 50 km/h. Patřil tak pravděpodobně k nejrychlejším velkým teropodům. K jeho rychlosti přispíval i výrazně vyvinutý sval spojující ocas se stehenní kostí.

Potrava

Dříve se předpokládalo, že karnotaurus dokázal ulovit i velmi velkou kořist. Současné studie však naznačují, že lovil spíše menší zvířata, mláďata, nebo se živil mršinami. Jeho mohutná lebka se silnými žvýkacími svaly měla relativně slabou spodní čelist a zuby neodpovídaly velikosti tohoto teropoda. Výzkum mozkové dutiny ukázal, že karnotaurus měl velmi dobře vyvinutý čich, zatímco sluch a zrak byly méně rozvinuté.

Replika kostry v ČR

Repliky osmimetrové kostry nalezené na lokalitě „Pocho Sastre“ jsou vystaveny v několika muzeích po celém světě. V České republice ji lze vidět v Chlupáčově muzeu historie Země v Praze. Jde o první anatomicky věrnou repliku dinosauří kostry v Česku umístěnou v trvalé expozici.

Na fotografii kostra vystavená v Chlupáčově muzeu. Zdroj fotografie: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Pozorní čtenáři si mohli všimnout, že na fotografii je karnotaurus osedlán koňským sedlem. Na stránkách Chlupáčova muzea se uvádí i důvod: tímto „anachronismem“ autoři výstavy vzdávají hold svým kolegům, kteří v 70. letech prováděli geologické mapování Mongolska. Při terénních pracích tehdy toto sedlo používali a po skončení projektu zůstalo na PřF UK ve skříni bez dalšího využití. Dnes slouží také jako jakýsi „trademark“ muzea.

Zařazení Carnotaurus sastrei

• Říše: živočichové (Animalia)
• Kmen: strunatci (Chordata)
• Třída: plazi (Sauropsida)
• Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
• Řád: plazopánví (Saurischia)
• Podřád: Theropoda
• Infrařád: Ceratosauria
• Čeleď: Abelisauridae
• Podčeleď: Carnotaurinae
• Rod: Carnotaurus
• Binomické jméno: Carnotaurus sastrei, Bonaparte, 1985

Podívejte se naši nabídku zkamenělin.

##PRODUCT-WIDGETS-39346##