Allosaurus

Allosaurus („neznámý, podivný ještěr“) byl poměrně hojným masožravcem. Přestože byl nepochybně masožravý, neznamená to, že aktivně lovil. Někteří vědci se domnívají, že stisk čelistí allosaura nebyl dostatečně silný k usmrcení kořisti, a mohl tedy být převážně mrchožroutem. Pokud byl aktivním dravcem, není jisté, zda lovil samostatně, nebo ve smečce. Stejně jako ostatní dinosauři i tito teropodi kladli vejce.

Naše nabídka zkamenělin dinosaurů a plazů.

Žil přibližně před 156 až 145 miliony let, tedy během svrchní jury, konkrétně ve stupních kimmeridž a tithon, a existují i hypotézy o jeho možném výskytu již ve střední juře, například na území dnešního Ruska.

Rozměry a hmotnost

Allosaurus obvykle dosahoval délky 7 až 9 metrů, přičemž výjimeční jedinci mohli měřit až kolem 12 metrů. Jeho hmotnost se odhaduje na 1,0 až 2,3 tuny, u největších exemplářů až přibližně 3 tuny. Tento dravec byl poměrně hbitý – běžně se pohyboval rychlostí 17 až 30 km/h, avšak na krátké vzdálenosti pravděpodobně dokázal dosáhnout až 40 km/h.

Popis allosaura

Allosaurus byl typický velký teropod, který měl masivní lebku na krátkém krku, dlouhý ocas a malé přední končetiny. Lebka a zuby Allosaura byly na teropoda poměrně malé. Zuby se směrem k zadní části čelisti zkracovaly, zužovaly a zakřivovaly; všechny měly pilovité hrany a byly neustále nahrazovány novými. Na lebce se nacházely dva malé zaoblené výrůstky nad a před očima. Tyto „rohy“ byly tvořeny rozšířenými slznými kostmi, jejichž tvar a velikost se lišily.

Allosaurus měl také vyvýšeniny podél horních hran nosních kostí, které navazovaly na rohy. Rohy mohly plnit několik funkcí – sloužit jako ochrana očí před sluncem a uplatňovat se při soubojích s jedinci téhož druhu (ačkoliv byly poměrně křehké). Uvnitř slzných kostí byly prohlubně se slznými žlázami. Vrchní část mozkovny byla tenká a pomáhala s termoregulací mozku. Dolní čelist byla k lebce připojena kloubem, což umožňovalo její volný pohyb.

Allosaurus měl 9 krčních, 14 hrudních a 5 křížových obratlů, zatímco přesný počet ocasních obratlů není znám. James Madsen jej odhadl na 50, zatímco Gregory S. Paul považuje toto číslo za příliš vysoké a navrhuje 45 nebo méně. Krční obratle obsahovaly duté prostory, které se vyskytují i u moderních teropodů a jsou považovány za místa pro vzdušné vaky používané při dýchání. Hrudní koš byl široký, a tedy i celý hrudník, zejména ve srovnání s teropody, jako je Ceratosaurus. Pánev byla masivní a stydká kost upevňovala svaly a zároveň sloužila jako opora při opření těla o zem.

Ochlupení na koncích nohou

Madsen zaznamenal, že asi polovina jedinců z lomu Cleveland-Lloyd, bez ohledu na velikost těla, měla ochlupení na koncích nohou. Navrhl, že šlo o pohlavní znak – u samic chybělo, aby bylo kladení vajec snazší.

Allosaurus měl tři prsty na předních končetinách, zakončené velkými, silně zakřivenými a špičatými drápy. Zadní končetiny nebyly tak dlouhé ani tak uzpůsobené k běhu jako u tyrannosauridů; drápy na prstech byly méně vyvinuté a více připomínaly kopyto než u starších teropodů. Každá noha měla tři nosné prsty a vnitřní ostruhu.

Allosaurus byl allosaurid, člen čeledi velkých teropodů spadající do širší skupiny Carnosauria. Název čeledi Allosauridae vytvořil v roce 1878 Othniel Charles Marsh, avšak po dlouhou dobu nebyl používán a teprve kolem roku 1970 se ustálil jako platný taxon. Při vyhledávání informací o allosaurovi v publikacích před pracemi Jamese Madsena a před rokem 1970 je proto třeba mít na paměti, že se v nich často chybně uvádí název „Megalosauridae“ místo správného „Allosauridae“.

Klasifikace:

• Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
• Řád: plazopánví (Saurischia)
• Podřád: teropodi (Theropoda)
• Nadčeleď: alosauroidi (Allosauroidea)
• Čeleď: alosaurovití (Allosauridae)
• Rod: Allosaurus (Allosaurus) Marsh, 1877

Nabídka zkamenělin orthocerů

##PRODUCT-WIDGETS-27020##