Na této stránce najdete nejčastější otázky a odpovědi (FAQ) ze světa fosilií a paleontologie obecně. Dozvíte se zde nejen zajímavosti o dinosaurech, zkamenělinách a pravěkém světě, ale také o tom, jak paleontologové pracují – jak fosilie nacházejí, zkoumají a chrání. Stránka je určena všem – od zvídavých dětí až po nadšence, kteří chtějí nahlédnout do fascinujícího světa zkamenělin. Zajímá vás, jak vznikají fosilie, co všechno o dinosaurech víme nebo jak vědci dokážou vyčíst příběh starý miliony let? Jste na správném místě!
Prvním vědecky popsaným a uznaným dinosaurem byl Megalosaurus bucklandii, jehož fosílie byly objeveny v Anglii v roce 1797 a oficiálně popsány Williamem Bucklandem v roce 1824. Tím se Megalosaurus stal prvním oficiálně p...
Ichnofosilie, nazývané také stopové fosilie, představují zkamenělé důkazy o aktivitě dávných organismů. Na rozdíl od tělesných fosilií, které zachovávají samotné pozůstatky organismů, ichnofosilie dokumentují stopy jejic...
První dinosauři se objevili v období triasu, tedy zhruba před 245 až 233 miliony let. Jejich nejbližší příbuzní, silesauridi, jsou doloženi už ve středním triasu před asi 247 až 242 miliony let. To naznačuje, že dinosauř...
Pojem Dinosauria zavedl v roce 1842 britský přírodovědec Richard Owen. Všiml si, že tři tehdy známé druhy – Megalosaurus, Iguanodon a Hylaeosaurus – sdílejí některé kosterní znaky, které je odlišují od ostatních plazů, n...
Ano, trilobiti jsou výrazně starší než dinosauři a to přibližně o 290 milionů let. Tito mořští členovci se poprvé objevili už v období kambia, přibližně před 521 miliony let, a žili v oceánech po stovky milionů let. Jeji...
První možné dinosauří fosilie z území dnešní ČR popsal v 19. století profesor Antonín Frič – roku 1878 druh Procerosaurus exogyrarum u Holubic a v roce 1905 Albisaurus scutifer od Srnojed. Dlouho byly považovány za pozůs...
V roce 2025 známe přibližně 1500 platných rodů dinosaurů, což je výsledek více než 200 let paleontologického výzkumu po celém světě. Každým rokem přibývá zhruba 30 - 50 nových rodů nebo druhů, protože se nacházejí nové z...
Dinosauři se poprvé objevili v období pozdního triasu, přibližně před 230 miliony lety. Od té doby žili na Zemi po 134 milionů let, a postupně se vyvinuli do mnoha různých forem. Největšího rozmachu dosáhli v období jury...
Sauropodní dinosaurus Nigersaurus taqueti se proslavil svou neobvyklou lebkou a zuby – měl kolem 500 úzkých, těsně naskládaných zubů, které byly ideální pro spásání nízko rostoucí vegetace, jako jsou kapradiny a plavuně....
Amoniti vyhynuli před 66 miliony let během hromadného vymírání na rozhraní křídy a paleogénu (K–Pg). Hlavní příčinou byl obrovský dopad asteroidu, který způsobil celosvětové požáry, tzv. impaktní zimu a zhroucení potravn...
Dinosauři, především sauropodi, patřili k největším suchozemským tvorům, kteří kdy žili. Přestože ani oni nepřekonali velikost největších oceánských savců – velryb, na souši neměli obdoby. Dnešní největší suchozemský živ...
Ne, amonit nebyl šnek. Amoniti patřili mezi mořské hlavonožce a byli tedy příbuzní dnešním olihním, sépiím a chobotnicím, nikoli plžům. Jejich ulita byla sice stočená do spirály a na první pohled připomínala šnečí schrán...
Ano, dinosauři stále existují – v podobě dnešních ptáků. Vědecký konsenzus považuje ptáky za přímé potomky teropodních dinosaurů, čímž tvoří jedinou přežívající linii dinosaurů. Vymření neptačích dinosaurů Drtivá...
Většina z dinosaurů byla suchozemská zvířata a jejich pohyb byl přizpůsoben chůzi nebo běhu. Někteří draví teropodi se pohybovali na dvou nohách a dokázali být velmi hbití, zatímco obří býložravci jako sauropodi nebo roh...
Posledními přeživšími zástupci trilobitů byli členové řádu Proetida, kteří přetrvali až do konce prvohor. Tento řád představoval poslední vývojovou linii kdysi nesmírně rozmanité skupiny mořských členovců, jež dominovala...
Jantar není pravý minerál, ale organická fosilní látka – zkamenělá pryskyřice. Z historických a tradičních důvodů je však často řazen mezi minerály a studován v mineralogii. Obvykle vyskytuje ve formě valounů, hlíz nebo ...
Dinosauři nevymřeli kvůli jediné příčině, ale kvůli souběhu několika katastrof. Nejčastěji se mluví o obřím asteroidu, který narazil do Země před asi 66 miliony let, ale důležitou roli hrála i rozsáhlá sopečná činnost. A...
Ne, amoniti rozhodně nebyli dinosauři. Amoniti patřili mezi hlavonožce, tedy bezobratlé mořské živočichy příbuzné dnešním olihnim a chobotnicím. Přestože amoniti i dinosauři vyhynuli na konci křídy při téže katastrofické...
Dinosauři nebyli dlouhověkými tvory. Největší dinosauři – dlouhokrcí sauropodi jako Diplodocus či Brachiosaurus mohli žít až 70–80 let, podobně jako dnešní sloni nebo velryby. Malí draví dinosauři žili v průměru kolem 15...
Ne, ostrorep není trilobit, i když se na první pohled mohou zdát podobní. Oba patří mezi starověké mořské členovce, kteří obývali oceány už stovky milionů let před námi. Zatímco trilobiti zcela vyhynuli před více než 250...
Ano, pokud je stupeň metamorfózy nízký, mohou se původní fosilie alespoň částečně zachovat. Příkladem mohou být jemnozrnné horniny, jako je břidlice nebo rohovec, které při metamorfóze nezhrubnou natolik, aby stopy fosil...
Existovali masožraví, býložraví i všežraví dinosauři přičemž jejich strava byla velmi různorodá. Sauropodi spásali listí a kapradiny, ceratopsidi a hadrosauři jedli nízkou vegetaci a tvrdší rostliny. Teropodi lovili jiné...