Stegosaurus

Stegosaurus je považován za vůbec nejznámějšího zástupce obrněných dinosaurů. Díky svým charakteristickým hřbetním deskám a ocasním ostnům patří k ikonickým pravěkým tvorům. Byl to velký čtyřnohý býložravec, který dorůstal výšky kolem 4 metrů a délky 8–9 metrů, přičemž jeho hmotnost se odhaduje na 4,5 až 5 tun. Pohyboval pomalu – jeho rychlost se odhaduje jen na 3–10 km/h. Stegosaurus žil v období svrchní jury, přibližně před 155–165 miliony let.

Prodej zkamenělin dinosaurů a plazů.

Popis

Stegosauři měli pánev se srostlými stydkými kostmi, což je znak typický i pro jiné býložravé dinosaury, s výjimkou obrovských sauropodů. Na krátkém krku nesl asi metr nad zemí malou hlavu s mozkem nepřesahujícím velikost lidské pěsti. Na špičce čenichu měl úzký zobák, zatímco boky čelistí lemovaly pilovité, listovité zuby, které však nebyly uspořádány v rovných řadách.

Hřbetní desky

Hřbet stegosaura pokrývala dvojitá řada velkých svislých desek. Ty byly upevněny v měkkých tkáních a nebyly přímo spojeny s kostrou. Nešlo přitom o dvě rovnoběžné linie – desky byly uspořádány střídavě. Jejich postavení nebylo příliš účinné pro obranu, a proto se předpokládá, že sloužily především k termoregulaci. 

Termoregulace stegosaura

Stegosauři měli pravděpodobně exotermní metabolismus – jejich tělesná teplota tedy závisela na okolním prostředí, podobně jako u většiny dnešních plazů. Experimenty ukázaly, že jejich hřbetní desky byly tvarovány a uspořádány tak, aby co nejúčinněji napomáhaly výměně tepla. Povrch desek vykazuje jemné zářezy, které naznačují hustou síť krevních cév. Samotné desky byly duté a silně prokrvené, což zvyšovalo jejich schopnost předávat teplo. Díky tomu se mohl stegosaurus ochlazovat prostřednictvím desek, pokud jeho vnitřní teplota stoupla příliš vysoko, nebo naopak ohřívat krev na slunci, když teplota klesla. (Poznámka: Podobnou termoregulační funkci mohl plnit i kostěný límec triceratopse.)

Potrava stegosaura

Stegosaurus byl velký býložravý dinosaurus, a proto potřeboval značné množství rostlinné potravy. Pravděpodobně spásal nízko rostoucí vegetaci, kterou rychle polykal do objemného žaludku. V něm docházelo ke kvašení potravy, přičemž je možné, že k jejímu mechanickému zpracování využíval gastrolity – kameny záměrně polykány za tímto účelem.

Stegosaurus postrádal přední zuby. Ostatní zuby byly malé, trojúhelníkovité, zploštělé a často značně opotřebené, což naznačuje, že potravu v ústech dále mechanicky zpracovával. V čelistech se nacházely struktury, které svědčí o přítomnosti lící (tváří), umožňujících dočasné shromažďování potravy během žvýkání. Z hlediska chování byl stegosaurus spíše pomalý a klidný býložravec s relativně jednoduchým a omezeným životním stylem.

Pohyb

Analýzy stavby končetin stegosaura ukazují, že tento dinosaurus nebyl rychlým běžcem ani obratným pohybujícím se živočichem. Zadní nohy byly robustní a zakončené třemi krátkými prsty, zatímco každá přední končetina nesla pět prstů. Taková stavba končetin naznačuje pomalý, ale stabilní krok, který byl vhodný spíše k přesunům na kratší vzdálenosti a spásání vegetace než k útěku před predátory. Jeho rychlost se odhaduje jen na několik kilometrů za hodinu, což z něj činilo poměrně zranitelnou kořist.

Obrana

Stegosaaurus byl vybaven velmi účinným obranným mechanismem – silným ocasem zakončeným čtyřmi ostrými bodci, známými jako thagomizer. Při ohrožení dokázal ocasem prudce švihat ze strany na stranu a zasáhnout útočníka s velkou silou. Bodce byly dlouhé až kolem 60–90 cm a dostatečně pevné, aby prorazily i kostní tkáň. Paleontologové dokonce objevili fosilní důkazy poranění na kostrách predátorů, které odpovídají úderům stegosaura. Tento způsob obrany tak mohl být natolik účinný, že odrazoval i velké dravce, jako byl Allosaurus nebo Ceratosaurus.

Model stegosaura z dinoparku Vyškov - upraveno

Nálezy fosilií stegosaura

Stegosaurus byl poprvé popsán v roce 1877 americkým paleontologem Othnielem Charlesem Marshem během tzv. Války kostí – období intenzivního paleontologického soupeření v USA. První fosilie pocházely z Morrisonova souvrství v Coloradu a Wyomingu, které je bohaté na pozůstatky jurských dinosaurů.

Zkameněliny stegosaurů i dalších býložravých dinosaurů z jury byly nalezeny také v Evropě, například v Anglii. Nejkompletnější kosterní nálezy z období pozdní jury (před 155–145 miliony lety) pocházejí z Afriky, Evropy, Asie a Severní Ameriky. Období jury představovalo vrchol jejich evolučního rozšíření, jak dokládají časté nálezy fosilizovaných kloubních spojení stegosaura, zejména v Severní Americe. Nejmladší kosterní pozůstatky stegosaurů byly objeveny v Indii. V období jury byla Indie samostatným kontinentem, odděleným od ostatních pevnin. Pomalu se vzdalovala od Afriky a směřovala k Asii, ke které se později připojila. Tato geologická izolace mohla umožnit delší přežívání stegosaurních forem, které jinde již vyhynuly.

Vědecká klasifikace

• Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
• Řád: ptakopánví (Ornithischia)
• Podřád: ThyreophoraInfra
• Řád: Stegosauria
• Čeleď: Stegosauridae
• Rod: Stegosaurus Marsh, 1877

Prodej zkamenělin.

##PRODUCT-WIDGETS-26995##